Počasí nemlich stejně hnusné jako tehdy...
Samozřejmě si pamatuji, jaké to bylo v očekávaný den D, kdy Michael Jackson zahajoval světové koncertní turné v Praze. Zatímco v 92. roce (turné Dangerous) byla možnost návštěvy koncertu jinde než v Německu či Rakousku nepředstavitelná, o čtyři roky a necelé tři měsíce později bylo všechno jinak. A nebyly to jen čtyři roky čekání, protože přesně mezi nimi (srpen 1994) nastal bod zlomu, kdy Michael volil místo natáčení spotu k HIStory albu, a kdy nad Prahou těsně zvítězila Budapešť.
V den narozenin MJ daného roku jsem to byla já, kdo na Karlově mostě sáhl na kříž a přál si, aby to příště byla Praha.
A klaplo to.
A dokonce v lepší koncepci, protože nenatáčel „jen“ video, nýbrž začínalo turné. Vzpomínám, jak jsem sháněla pláštěnku, protože mělo chcát. Jak jsme ráno nechtěli jíst ani pít, abychom anulovali riziko muset na toaletu během koncertu, jak v deset ráno na Letnou proudily davy lidí. Jak kolem třetí ruply zátarasy a mně se ztratila Mihočka, která u mě měla lístek. Jak jsem pomáhala nevysoké Francouzce přežít pětihodinové čekání v davu 120 tisíc lidí, a jak ji stejně museli vytáhnout, když přišla první silná tlaková vlna. Jak jsem se z desáté řady ocitla ve druhé, když přišla vlna druhá, a jak jsem byla zatraceně ráda, že jsem byla koncertně ostřílená, co se týče tlačenic, protože mě tohle opravdu nezaskočilo. A že to byly tlaky, chvílemi se ani vydechnout nedalo: ale my zkušenější vydrželi:-)
... jak jsem na fotkách pořízených zezadu identifikovala mou stříbrnou rukavici, u pódia...
... jak jsem se během naprosto nejvíc noblesního ohňostroje mohla konečně napít, po ukrutné celodenní žízni, a jak mi ten kurva-drát-kalíšek monstrózně předražený Lift zaskočil a já se málem udusila.
A samozřejmě společnost Mihočky, Kitty a Rity v následujících hodinách, kdy nám Praha byla malá. Holky, před patnácti lety to prostě mělo šťávu, i přes hnusné počasí... miluju vás.
draace
A ještě jedna pikoška: údajně se v 92. roce rozhodovalo mezi Prahou a Bukureští, co se týče přidaného Dangerous koncertu.
A mě na podzim do Turecka rodiče nepustili, na poslední rádoby evropský Dangerous koncert... Brečela jsem asi jen týden:D