„Ty nevíš, podle čeho se pozná nejlepší kamarádka?“
Čtrnáctiletá holčina mlčí, evidentně hluboce přemýšlí.
„Že mi ve všem pomáhá?“ vyzkouší na to jít logicky.
„Kdepak,“ napínám ji, jak jinak než účelově.
„A jak tedy?“ vyzvídá, a tak vyklopím holou realitu: „Drží ti vlasy při zvracení, přece.“
Takový malý, lehce zvrácený humor nás starších.
„Aha,“ přistupuje k tomu holčina opět racionálně a logicky. „Tak to je nejlepší kamarádka moje máma...“
*
A máš, to Kateřino. Jedna nula pro Terezku! :D