Ženo moje, ty vole, jak můžeš v TOMHLE jezdit???
Já na tebe dneska myslela celejch 40 minut mezi stromy v lese, zatímco se mi chtělo umřít!
Nechápu, jak můžeš každý den jezdit v tomhle vyp**čeném počasí!
Já dneska slézala z koně a měla jsem skoro slzy ve vočích, jak ten vítr bolel do xichtu, ani jet se nikde nedalo, všude hrbolatý holomráz, a tam, kde zbyly zbytky sněhu (na lesních cestách na severní straně), to bylo ujezděné auty jako ledová plocha, to bylo úplně na rozbití tlamy i v kroku. A všude jinde hrbatý krátery…
Tohle omarodím!
Ty vole, mně byla TAKOVÁ zima, že to nedokážu ani slovy popsat, co se ve mně odehrávalo!
Nic nepopisuj, ženo moje, já přesně vím, co máš na mysli :D
A jestli si myslíš, že mě v tomhle počasí těší jezdit, tak tě ujišťuji, že fakt NE! :D
Takže si važ toho, že máš halu, ženo moje :-)
Hala nic, hala práší :-(
Já budu fakt asi nemocná, mě to dneska venku skoro zabilo :-(
No sakra :-(((
Taková zima, to jsem snad ještě nezažila :-(
Abys nedostala tu zkurvenou chřipku, co teď všude lítá :-(
Asi už ji mám :D
No kurvadrát :-(
Mně tedy už nebylo dobře předtím a tímhle jsem se dorazila…
Ale celou dobu jsem si říkala „NEBUD SRAČKA, žena tvoje statečná takhle taky jezdi, a dokonce KAZDEJ den!“
Ale jako ty vole, skoro jsem to nedala :-(
-8 teplota, vichr z hor, pocitovka tak -40
A teď ležím v posteli a normálně zimnice a strašná migréna.
Ženo moje, jseš úplně blbá :-(
Být nalomená a jít do tohohle počasí, to je sebevražda!
Když my byly domluveny s kamarádkou, že pojedeme ven, za oknem to vypadalo pěkně, i sluníčko svítilo… Ono kdyby se dalo zaklusat, zacválat, tak by to i šlo, ale jak bylo fakt totálně zmrzlo a všude led a rigoly, tak jsme se kodrcaly krokem a vymrzly jsme.
Ženo moje, mně když je TAKOVÁHLE kosa, tak z herky slezu a jdu po svých, nekompromisně :-)
Vlastně pokaždé, když se teď v zimě vracím z vycházky, tak jdu vedle koně.
Já jsem tak strašně líná a unavená, že kdybych slezla, tak akorát umřít a zhroutit se do křoví :-(
Tak to nemá řešení, ženo moje.
Když cítím, že je fakt ZIMA, tak prostě jdu dolů, umřela bych v sedle, ještě než bych dojela domů.
Jak teď fakt mrzne, i přes den, mě to strašně unavuje:-(
Jako že se člověku chce zdechnout POŘÁD…
Každý pohyb bolí…
V tom mám výhodu toho debilního kopce, do kterého musím pro koně vyběhnout.
To spolehlivě zahřeje, i ta cesta zpátky do stáje, a osedlat a nauzdit je otázka pěti minut, takže pohoda. Zima mi je až pak když jedu, a to prostě slezu a je to.
Když pak přijdu z venku domů, nabalená do těch 80ti vrstev, že se v tom nejde pořádně pohnout, tak nemám ani sílu to ze sebe postupně sundat. Vždycky se jen sesunu na schody, jako hadrovej panák, a bezvládně tam ležím…
Jakože třeba hodinu tam ležím :D
Hodina je ještě v pohodě, ženo moje :-)
Mně se párkrát stalo, že jsem si takhle sedla k topení, abych nabrala teplo a sílu, a probudila jsem se ráno v půl šesté a mohla jsem jít rovnou do práce :D
Mě většinou probere a donutí čurání.
A ten tvůj kopec by mně ZABIL :D
No kdybys měla koně nahoře na kopci, tak tam prostě MUSÍŠ :D
Nedolezla bych nahoru, v půlce bych se sesula k zemi a našli by mě druhej den :D
A dali by mě vycévkovat, protože když je zima, venku nečurám.
Ženo, čurat právě musíš, protože když to držíš, tak ti to krade nejvíc tepla :D :D :D
I když to nejde?
Fyziologicky nemůžu, prostě to neteče :D
No, když mně se chce čurat, tak tečou hektolitry, i když jsem vypila před týdnem náprstek tekutin, a to je ještě horší :D