Ráda bych tímto ještě jednou poděkovala Kibicce, za ochotu pomoci při navrácení stáda domů.
Za sebe jen dodám, že po svých se dvěma koňmi na ruce jsem rozbahněné pole v životě takhle rychle nepřeběhla, a doufám, že to bylo NAPOSLEDY! :-)
Draku,s radostí....:) Umím si představit,tu bezmoc a každá ruka dobrá...:) Já děkuju tobě za Gelu a spol:) Takže brzy na viděnou...
Verčo, taky ti moc moc děkuji!
Takových díků,ženský...se červenám,nic zvláštního jsem neudělala...:) ale děkuju,za ta děkuju:D
Dráče, ty fakt nikdy nezklameš. S tebou se žádný nenudí. Hlavně, že jste tu kovbojku dovedli do happy endu :-)
V nouzi poznáš přítele...já byla přesvědčená, že jich moc nemám díky tomu svému skoro poustevnickému životu, ale to kolik lidí mě psalo, volalo, obvolávalo svoje kamarády, ráno spousta zpráv a hovorů co je nového a zda už jsou doma, to mě neskutečně překvapilo a potěšilo...tobě patří opravdu velký dík, absolvovat tuhle ranní procházku by se jen tak někomu nechtělo, ale ty jsi šla hned :)) jsem moc ráda, že je mám zpět doma a tvoje chvála na Sáru mě také nemálo potěšila :))
Naprosto si nedokážu představit beznaděj lidí, kterým se ztratí dítě... A stejně tak nechápu lidi, kterým se koně courají mimo ohradu pravidelně a oni to neřeší. Já jsem o sto let starší a víc než zlomená noha někde v rokli mě děsily představy bouračky s úmrtím lidí i koní. Vede tudy i vlak:-(
Sára je krásný zvíře....Fakt jsem valila oči...:)A mě se chtělo,psala jsem Kátě,že půjdu s ní,taky mi to nedalo spát.Jsem ráda,že všechno dobře dopadlo,že se našli,živí a zdraví:)
Káťo, to je na dvojitého panáka. Ať už prožíváte konečně míň adrenalinu:-)
*
A co se vlastně přihodilo?
Divočák, protržená ohrada, a stádo se šlo projít pryč. A jelikož ve stádě byl nováček (Fin), nedokázali se dohodnout, kam se vlastně vrátit: jestli k Hance nebo k Amíkovi. Nalezeni až druhý den ráno, kousek od Amíka, zřejmě byli teprve na cestě, když jsme je tam včera hledali.
Nejdelší probděná noc mého života:-)
