Nesu k terárium myš (obligátně zabitou pastičkou, aby nemusela být dušena hadem).
Rozhlédnu se, jestli se v blízkém okolí nenalézá kočka.
Počet koček v blízkém okolí nula.
Preventivně se rozhlédnu ještě jednou (nikdy nevíte...).
Předešlý počet koček beze změn.
Otvírám terárium.
Had číhající na strategicky nejlepší pozici vyhlašuje stav pohotovosti.
Snažím se myší kývat ze strany na stranu, aby byl simulován pohyb, načež se mi mezi ruce vklíní kočka (vynořivší se "odkudsi") a řve, že ta myš je její a že si ji bere.
Ve stejné tisícině vteřiny, během které jsem sklepla kočku z terária dolů, had na kočku zaútočil.
Kočka je dotčená a řve, že tu myš chce ona a že si pro ni klidně vyskočí znovu.
Had má plnou hubu dlouhých bílých chlupů a vypadá, jakoby sežral odkvetlou pampelišku.
Had je rád, že neumí plivat chlupy...
Had se dere zpátky do terária a snaží se celý schovat za jeden jediný kámen.
Kočka řve.
Kočka si to jde hodit, když vidí, že tu myš fakt dostane had.
Had na myš dlabe, a přestože je škrtič, hraje si na chřestýše a drnčí celé terárium.
Kašlu na myš, kočku i hada, protože mám jen jedny nervy. :-)))
