Prostě to bylo naprosto boží, vidět na ochozech trsat zasloužilé matky spolu se svými pubertálními dcerami a syny.
Zvuk jim budiž odpuštěn...
Prokletí O2 Arény se bohužel podepsalo na dvou TOP skladbách, kterým vůbec nebylo rozumět (Sen a Zkamenělé dítě), ale zvukaři to pak relativně (hodně relativně) upravili.
Vizuální stránka koncertu naprosto bravurní, tohle mě prostě baví.
Bylo mi sice blbě, ale to roční těšení se stálo za to.
A nejlepší?
POHYBY!