Myslím, že nadávat na počasí už neodmyslitelně patří k letošnímu roku. A jelikož chci letos začít ani ne tolik závodit, jako spíš moci aspoň pravidelně a smysluplně jezdit, poprosila jsem zaměstnavatele o výjimku týkající se ubytování cizích koní. Mé prosbě vyhověl, za což mu nemálo děkuji, protože bílému nepřetržitý pohyb v rozbahněných pastvinách skutečně nesvědčil, a co se týče infrastruktury stáda, ani ta se nelepšila. Hnědý bílého nepřestával intenzivně řezat a pokus vložit do stáda ještě jednu kobylu, aby každý chlap měl svou, vyústil ve formu, kdy bílého bili úplně všichni.
Doslova "šťastný" rok bílého koníka.
A tak jsem využila povodňového rozvážení koní a bílého přemístila k sobě do práce. Béruš ho sice seřezal jako příslovečné žito, ale to vzhledem k letošním událostem Fina už nemůže rozhodit.
A mám je tam všechny, miláčky, krásně pohromadě:-)
