Je mou povinností vás seznámit se zkratkou, která se stala nedílnou součástí mého života a bude tudíž oblažovat i vás, čtenáře (dá-li Stvořitel a mé předsevzetí „psát“ mi vydrží, protože už je zase konec měsíce a mám v diary dvoutýdenní díru).
Ale zpět k tématu. Zkratkou nebude nic jiného než ZkOŠ, neboli „zkurvená odpolední šichta“, protože jestli něco bytostně nesnáším, tak právě zkurvené odpolední šichty. (Horší než ZkOŠ už je jen zkurvená cesta do zadního výběhu, ale o té někdy jindy, protože počet vulgarit by překročil příslovečné meze.)
Zkurvená odpolední šichta disponuje hned několika fakty (právě kvůli nim je totiž zkurvená) a začnu tou nejohavnější: je oproti normální pracovní době zkrácená (5,5 hodiny). Zkrácenou pracovní dobu v daných situacích nařizuje zákoník práce a praxi to znamená, že máte o 2,5 hodiny času méně na práci, která sežere víc času než běžná osmihodinovka. V půl čtvrté se totiž pracoviště vylidní a vy musíte dokončit pracovní proces v pozici „široko daleko sama“. Předně navrátit koně do stáje, a zatímco ráno je převedení koní ve dvou lidech otázka necelé hodiny (nasadit koni ve stáji ohlávku a transportovat jej na pastvinu je banalita), odpoledne se většinou jedná o nefalšovanou bojovou akci plnou napětí, adrenalinu a nečekaných zvratů.
Koním se totiž většinou domů nechce, takže je musíte přemlouvat (v horším případě uplácet). De facto existují dva modely akce: buď si je na pastvině posbíráte jednoho po druhém, což znamená nachodit sto jarních kilometrů, anebo se dá stádo do pohybu samovolně a běží vám buď naproti, aby vás efektně zašlapalo, anebo – a to je nejhorší varianta – utíká naopak od vás pryč. Neodmyslitelným doplňkem bývá počasí, které v těchto dnech disponuje pestrou škálou různých druhů bahna, mlhovin a jiných jevů, během kterých se koně nepochopitelně přesunují v čase a prostoru, a které z koní vytváří blátem obalené koule, takže před vámi leží dennodenní úkol trhnout světový rekord v očistě ušlechtilých zvířat. A nejen zvířata, protože zadělaná od bláta bude i chodba, sedlovna, toaleta, mycí kout, vy sami... Prostě všechno.
Ve stáji platí Murphyho zákony dvojnásobně, takže čím rychleji kmitáte, tím později z práce odjedete. Plus fakt, že ZkOŠ excelentně rozjebe (omlouvám se, ale lepší výraz prostě na skladě nemám) celý boží den, protože dopoledne akorát tak načnete práci, kterou ale odpoledne nedoděláte, protože po heroickém sportovním výkonu v rámci ZkOŠ jste natolik fyzicky vyřízení, že zbytek večera strávíte několika naprosto marnými snahami se aspoň pokusit cokoliv kloudného udělat, abyste nakonec neudělali vůbec nic.
Prostě bytostně nenávidím ZkOŠ.
Možná ještě víc, než celou zkurvenou zimu.
Ale svou práci samozřejmě miluji!:-)
draace
Nejvíc naivní bývá „ve čtyři se půjdu najíst“.
Zlaté vstávání ve 4:15 ráno!