Závody z pozice „zástupce trenéra“ byly tentokrát o chlup lepší než minule.
Přijeli jsme včas a stíhali jsme vše, co vloni v Nebanicích proběhlo formou „zachovejme paniku“. A ještě jednou obrovské díky Martině, že ochotně vypomohla s vedením svěřenců, protože právě tuhle funkci jsem na ni hodila nesmírně ráda.
Ale stejně mám na dětičky neblahý vliv. Když je mám na krku já, tak mi padají z koní... ale naštěstí až po projetí cílem:-)
draace
Ale bolelo to.
Tři opracoviště, korektní povrch, krásné parkury... Bez bílého chudáčka koníčka. Ach jo:-(
