prolog
draace: kůň, kterého bolí zadní noha, vyhazovat může, protože to ho nebolí
lavera: kůň, kterého cokoli bolí, je rád, že je rád, a neudělá ani pohyb zbytečně navíc
draace: ženo, já ho nechci vracet na pastvinu... Já o něho chci pečovat. Mě to baví, jak je ve stáji, že se o něho můžu starat
lavera: vole... Nemáš Ty zase nějakou falešnou březost?
draace: :-))) Už ne. Ale záchvat ano, teď se mi udělal :-)))
***
Konverzace výše se mi vybavila dnes večer, po návratu ze Dvorečku, kde jsme v oblíbené sestavě strávily celý den. Zážitků mraky, pomohly jsme s Kibickou obstarat zvířata, i jsem jednoho oře poměrně solidně odjezdila. S respirátorem na hubě jsem si troufla na všechno, kromě navážení sena (od sena jsem byla vyhnána vidlemi:-), a když se Kibicka hlasitě těšila domů, s větou „jsem K.O.!.“, nezbylo mi než si na férovku přiznat, že zatímco Kibicka padne do sprchy a dobrou noc, tak mě čeká druhé kolo.
Hodně silně jsem koketovala s myšlenkou, že Fina odvelím na pastvinu, abych mohla jít zdechnout domů ihned, ale přemohla jsem se. Přece nebudu srab a nepřeruším šňůru „kontrolovaný pohyb 4 týdny“ kvůli pitomým kvetoucím travám: já totiž budu statečná a já to dokážu!
Fáze 1: Fyzicky nejméně náročný proces na zahřátí
Uvařit panu koni večeři a připravit snídani: spařit vojtěšku, namočit řízky, odměřit olej, odměřit gluco-flex a nacpat jej do pana koně, aniž bych panu koni propíchla patro. Dále ručně přebrat oves (vyrejžovat šutry a ptačí výtrusy), což je první píchání do alergikova vosího hnízda, oves spařit, a poté scedit a záhy zchladit, aby si pan kůň nespálil držku. Nepoplést večeři se snídaní!
Fáze 2: Sto let kopal jsem...
Sehnat slámu se mi prostě nedaří:-( Kromě trávy, kterou pan kůň nesežere, podestýlám i prastarou slámou z průchodu, kterou je nutné kropit (aby pan kůň nekašlal), což znamená slámu vykopat, nakupit, prolít vodou, vytřepat/odkapat. Trvá to dlouho, sláma smrdí, je plná uhlí a polystyrenu, a pokud si ji nakropíte ráno a rozprostřete, aby měla k večeru savé účinky, tak vám ji někdo shrabe a nahází zpátky, aby ten humus v průchodu nepřekážel.
Fáze 3: Doufání v brzký konec šichty
Svážení nesežrané trávy je největší vopruz, protože pan kůň si ji roznese po celé zahrádce. Stejně tak bobkuje, takže sběr koblížků trvá stejně dlouho, jako shrabání nesežrané trávy, ale hurá, máme čím podestlat, a zbývá už jenom poslední fyzicky náročná fáze = tráva.
Fáze 4: Smrt číhá na kolejích
Kosu je nutné brousit ve stáji, protože každá vteřina strávená na louce je šlapání do zmijího hnízda. Alergik do vysoké kvetoucí trávy bez respirátoru nesmí, takže obstarávání potravy pro jednoho bílého oře připomíná cvičení civilní obrany v 80. letech (chybí už jen pytlíky na rukách).
Další postup popíši v bodech.
1) přesun kolečka, kosy a vidlí na louku za kolejemi
Můžete si stokrát opakovat, že je lepší jít dvakrát, než se furt vracet, protože když táhnete kolečko do prudkého kopce, vždycky něco ztratíte. Ve vlastním zájmu doporučuji zahazovat kosu a vidle mimo koleje, nikoliv ponechat kolečko v kolejišti a prioritně vynést vidle/kosu do stráně, protože nákladní vlaky dle jízdního řádu nejezdí.
2) sekání trávy
Víření pylu přihlížíte s nefalšovanou úctou. Bacha na zmije, je jich tam víc než srnčat.
3) hrabání posekané trávy
Napohled jednoduché, protože louka je v prudkém kopci a nakupená tráva se dolů kutálí sama, akorát že kvůli zvířenému pylu hrabete poslepu, takže bacha na propíchnutí vlastní nohy.
4) nakládání trávy na kolečko
V momentě, kdy usoudíte, že tohle se tam VEJDE, si můžete být na 100% jistí, že toho kus někde spadne /nejlépe v kolejišti, protože z náspu vás kolečko bolestivě tlačí před sebou a přes kolejnice naopak nechce skákat, což je v zatáčce velmi příjemné/. V momentě, kdy usoudíte, že takhle je tráva rozdělená napůl, si můžete být na 100% jistí, že první várka půjde přes koleje přetlačit relativně dobře, zatímco druhá se na kolečko nevejde.
Dodatek: vozit na kupě trávy kosu a vidle NEMÁ SMYSL! (Ani před kolejemi, ani za nimi).
Poučka: čím rychleji se snažíte ve vysoké trávě pracovat, tím delší tam strávíte dobu.
Fáze 5: Konečně hotovo!
A hurá domů, padnout za vlast... Polovinu trávy přesunete k panu koni, který ji okamžitě třídí (aby i stáj byla plná zvířeného pylu), a poté nastává etapa drobných prací, které zbyly po dětech; Finovy bobky (v ostatních boxech je čisto), Finova uzdečka (ostatní uzdečky visí na svém místě) a zamést stáj (za předpokladu, že skrz oteklé oči ještě vidíte). Zabalit panu koni nohy do zateplováků, zkontrolovat vodu, nasypat panu koni pečivo a nedivit se, proč pes nechce přiběhnout (je uvázanej).
epilog Ale ten pocit, ten úplně finální, že je hotovo... Ten je prostě úplně nejvíc.
Asi mě to fakt baví:-)
draace
Mrtvé draace.
A SPECIAL THANKX to Kibicka, protože to ona mi ráno vykydala, vodu nanosila, gumu vysušila a spolu s trenérkou nakrmila a pana koně na zahrádku šoupla:-)