Nejkrásnější forma podzimu, tedy sluníčko, barevné listí, perfektní povrch kolbiště i opracoviště, teploty tak akorát, aby zimní chlupy koni nepřekážely. Fina jsem hodila do modelu finské vlajky (bílo-modré variace), a přestože se mi risk v rozeskakování vymstil, z parkuru mám vnitřně super pocit, přestože jsem za trojkou málem vystoupila:-) Kůň spolupracoval na milimetry přesně, i zpropadený úsek oxer-distance-kombinace s chudáčky-koníčky žeroucím plůtkem klapla, byť můj dopravní prostředek vyslal tázavé „to jakože fakt tohle fuj?“ Stylově šlo o jeden z těch lepších parkurů, přestože jsem neabsolvovala prohlídku a rozeskakování jsem lovila v hlavě velmi kodrcavě, což mě stálo čas.
Historicky poprvé jsme všichni (tedy 2 koně, 2 jezdci) vezli domů mašle: bílou, červenou a DVĚ modré.
Ale já jsem duchem v Pardubicích. Prostě zítřek je silnější. Nezávisle na faktu, že nejúžasnějšího koně mám doma JÁ!
draace
Jubilejní 120. ročník VP bude odběhnutý dne 10.10.10.
Hustý, hustý, hustý:-)
