poděkování

Tímto bych ráda poděkovala:

prvořadě Hance a Petrovi
za obětavou pomoc při úpravách crossu,
především za budovatelské úsilí týkající se terénních překážek
*
tetě Móně
za heroický organizační výkon (nejen během crossu)
*
dobrovolníkům
kteří obětovali odpoledne zapisování čísel v parkuru i crossu
(je vás opravdu hodně - nebudu vypisovat, určitě bych na někoho zapomněla)
*
Mirce
za statečné vedení stánku s občerstvením
*
vymrzlé drezurní komisi
(Klárka, Verča, Zdeňka s maminkou, a neplánovaně i pí. Jirsová)
*
Kačce
za půjčení poníka jednomu z našich dětí
*
a v neposlední řadě Elis, za vyhecování k zorganizování:-)))

Všem vám děkujeme, protože bez vás bychom si neškrtli, a tuhle frázi nepovažujte za klišé: ono to tak zkrátka doopravdy je:-)