Darjeeling s ručením omezeným (The Darjeeling Limited, 2007)
Režie: Wes Anderson
Čas filmožraní se blíží (jediná výhoda zimního období), a stejnou měrou vzrůstá i absťák, takže jsem spáchala páteční prohřešek a místo blogování jsem si pustila film. A to první, který mi přišel pod ruku (pod myš), což byl právě Darjeeling s ručením omezeným.
Divná shoda náhod, že zrovna tenhle film, plný úžasných barviček, humoru i krutostí života. Pointou příběhu je totiž vztah mezi sourozenci, mezi třemi velmi odlišnými povahami, resp. o snaze nalézt k sobě cestu, a to v naprosto kouzelném pojetí, kdy se vynucená současnost neméně rozkošně fackuje s minulostí.
Herci (bratři) dokonalí. Výborné momentky, výtečné dialogy vykreslující naprosto všechno, jako kdyby s nimi divák roky předtím žil, a vše uvařeno v podobě, které právem náleží výraz „ujetá“. Oni jsou trhlí, jejich životy jsou trhlé, celý ten film je trhlý a nejvíc bodů má geniální začátek s nestíhajícím obchodním zástupcem.
I když, ani konec není o nic horší, protože excelentní hláška „tátovo kufry to nestihnou!“ v podstatě vyjadřuje absolutně všechno, co nám celý film chtěl sdělit. Vlastně nemám nic, co bych tomuhle dílu vytkla, a to i přes fakt, že vlastně o kdovíjak úchvatný film nejde. Možná je to tím, že jsem mu výborně rozuměla, co se týče tématiky... A to i přes happyend, ve který v případě extrémně odlišných sourozenců já nevěřím.
Prostě mě bavil, hodně moc. Správně načasované:-)
A bod za hudbu. Přesně k tomuhle by se hodilo rum-cola popíjení, jako prdel na hrnec.