Perex:
Počet koní, kteří měli klusat: dva.
Počet koní, kteří to pojali "jinak", což skončilo akcí "sprinterům zdar": dva.
Počet dětí, které spadly: dvě.
Počet vyražených dechů: dva.
Počet koní posléze lítajících po louce, zběsile kozlujících a zrychlujících na "světlo hadr": dva.
Počet koní, které se mi podařilo chytit: skoro dva.
Počet zklamaných dětí, na které se nedostalo, protože víc koní nemáme: jedno... A fakt mě dlouho přemlouvalo, že chce taky. Něco je špatně :D :D :D
***
:-D :-D
Jo něco je špatně.
Skoro dva? Takže část toho druhýho je v ohradě a zbytek ještě někde běhá? To dítě je hrdina anebo blázen :D
:D
Tím "skoro" bylo myšleno, že jsem sáhla po obou a jednoho mi otěž vyklouzla, když přicválali ke mně. A hnědej to pak přehodnotil a vrátil se, když zjistil, že ho nikdo nehoní a ani nebude. Přiklusal mi do ruky, asi už věděl, že je po legraci.
Ale třetí dítě zklamané bylo, když pak jezdilo a akce se neopakovala:-)
Ty Tvoje statusy jsou úplně nejvíc :D
Že by byl podzim?? :D
mně přišlo, že mají jaro. Asi to sluníčko, zbytky sněhu a zelená tráva pod ním :D
To víš, sníh už byl.:D
Ale naprosto fantastické bylo sledovat reakce těch koní. Jak oni tedy zrychlili, i když moc dobře věděli, že nemají, ale pořád tak nějak rozumně a pořád sledovali mě, co na to já. A když pak spadlo první dítě, a následně druhé, a oni si řekli "hustý, teď už dětičky nemáme, takže můžeme"... A okamžitě kino, plné energie a pohybu a kvičení a vyhazování... Nádhera. Nelze se na ně zlobit:-)
Tak aspoň, že nedělali neplechu s dětmi.:D
Kdyby chtěli, setřesou je hned a utečou. Tohle vzniklo naprosto nešťastně, hnědej vepředu naznačoval, že cválat by bylo lepší. A bílej zařadil vedle, akorát že na slepou stranu hnědého. Hnědej bílého pouze slyšel a zrychlil, páč si myslel, že se půjde rychle, načež zrychlil i bílej. Ale tady sehrála roli nezkušenost toho na bílém, zazmatkovala. A holčičky spadly leknutím, protože znají pouze čtyřdobý cval z jízdárny, nikoliv svižnější tempo.
Bez dětí pak bylo tempo 700 :D
Myslím, že koním se tahle koncepce líbila víc, než ta obvyklá a rutinní. Ale praktikovat ji rozhodně nehodlám:-)
Otázkou je, jak to přišlo jim, ne tobě:-)
Koním nebo dětem? :-)
Koním:-))))
Koním to přišlo jako obrovská NESPRAVEDLNOST, že jsme je nenechali závodit :D
Jako teda, když je tráva zelená a vše vypadá jako “zjara“?:-)))
Jak to děláš, že když od Tebe někdo něco začne číst, musí to dočíst až do konce. :D To je úplně super.:-) Tvá vysvětlování atd.:-)
Dráče je prostě Dráče:-) tak mi tyhle názory čistí hlavu:-)))
Nám začal dělat halooo venku Valtr Gen Plíža-ve svým věku, že se nestydí:-) Akrát jak mu to v lese v kopcích kutýmu kluže, tak šel dvakrát na hubu. Na lukách zase psychuje německá princezna (vysloveně kůň pro začátečníka, jak psali v inzerátu:-)). Ještě že ta moje malá bluda ještě pod sedlem nechodí:-))
Já mám klid, Galánek je nasrstěnej jak medvěd,panička to sabotuje,nekoupila novou venkovní deku:-) navíc stříhací strojek je v opravně:-)) takže je rád,že je rád:-)
Si sa predstavujem ako rodic tych deti a nemam z toho dobry pocit.
„Děti, kdo si chce zapadat z koně?" - "Já!" - "Jááá!" - "Nééé, jáááá!" :-D Kachnička pravila: Jo, z bílýho je to na zem dál než z poncla, ale je to větší sranda!" :-D
Pády k ježdění neodmyslitelně patří:-)
Tahle historka, kdy se koně rozcválali a děti, které zpanikařily a spadly, je úsměvná, prostě se lekly, pustily se a elegantně sebou plácly do měkkého. To, co se dělo potom, to už byla divočina, když bílej a hnědej bez jezdců nadšeně závodili, kozlovali a kvičeli, ale to už holčičky stály na svých a sledovaly, jak já "situaci" vyřeším.
Mnohem horší bylo, když jsme v létě jezdili - na té samé louce!- a do koní s dětmi začala najíždět čtyřkolka, aby koně poplašila. Seděli na ní dva kluci ze šesté třídy a měli z toho děsnou srandu. A tehdy - nechápu to, ale díky Bohu za to! - nikdo nespadl a nikomu se nic nestalo, přestože se koně rozběhli. Tehdy by se ve mně krve nedořezali, ale páteční letecký den Kbely úsměvný byl.
Hele, to mi připomíná mé jezdecké začátky ve stylu: drž se a kdyby něco, tak křič (já-dítě poprvé v terénu, schopné tak maximálně zatáhnout doprava a doleva, neumící ani naklusat)........výsledkem byl tryskající kůň, já s blembákem přes ksicht, do kterého jsem řvala POMOC!!!! :oD
:D :D
Já se obávám, že takovéhle "historky z natáčení" se rodičům vůbec neříkají:o))) Oni totiž potom docela blbě spí a hlavně odmítají dítě příště pustit
Přesně, civilisti tohle obecně blbě nesou:-)))
Dětem jsem vysvětlila, proč to doma musejí nahlásit, i jak to mají nahlásit, tedy "mami, spadla jsem, když se mi kůň rozcválal, do měkké louky, mám asi naražený palec", nikoliv "mami, mami! to byla divočina! já jsem spadla a Anetka spadla a pak tam koně běhali a kopali po sobě, a aby nás nezašlapali, radši jsme se schovali do křoví!"
A myslím, že pochopily, že dělat z komára velblouda by pro ně mohlo znamenat stop koním:-)