Jak sakra „tohle“ popsat, aby byla situace dostatečně výstižná?
No prostě asi takhle. Frost nikdy neviděl ani jeden díl Harryho Pottera, a když tak poslouchal mé ovace na třetí díl, projevil zájem „zkusit to“. Můj návrh zkouknout trojku a podle ní určit, jestli prubnout i další díly, neprošel, že prý pěkně popořádku, od začátku, a to i přes fakt, že jsem u dvojky vyhrožovala usnutím.
Trojka obstála, protože právě třetí díl nastartoval filmy, které už bych já coby matka malému dítěti nepouštěla a které baví, protože jsou nejen trikové, ale i vtipné, a nechybí jim ani vkus, ani odlehčený humor, přestože vtěsnat tlustou bichli do tří hodin filmu jistě nebylo snadné.
Scénáristům velké díky, dialogy mě baví opravdu hodně.
Čtyřku jsem Frostovi naservírovala coby „to už je kapku horor, sice ne tak svěží jako trojka, ale zábavný je“. A zatraceně byl!
Zaprvé momentem, kdy Frost nechtěně zapnul dabing, který kopie filmu neobsahovala, takže jsme první dějství viděli zcela bez zvuku, než byla příčina odhalena. Zadruhé hudební vložkou školního „plesu“, kdy jsem po první vteřině pojala podezření, že „to“ vypadalo jako Jarvis, ale protože Frost by ho zcela jistě identifikoval, nechala jsem si domněnku pro sebe.
Frost s podezřením „Jarvis“ vyrukoval při dalším songu, takže jsme okamžitě shromáždili poznatky a že podíváme pořádně. A bingo! Emoce nepopsatelné, protože od projekce Harryho Pottera bych čekala cokoliv, jenom ne objevení Jarvise.
Nicméně nejvíc husté bylo čekání, když běžely titulky. Jakože jestli bude Jarvis či nikoliv… A byl. Prostě nejvíc!:-)
draace
Punc kvality se časem objeví sám.
Občas je k tomu třeba plazmaJ
A překlad textu mě zabil… Můžeš tančit jako Hippogrif je prostě úlet:D