Co nového lze napsat k včerejší návštěvě ZOO?
Notabene pokud proběhne v luxusním jarním počasí, kdy sluníčko praží, vánek chladí a nelítají vosy, protože se ještě nestačily rozmnožit?
Snad jen, že příště si asi opravdu přivstaneme, abychom se vyhnuli návalu maminek s dětmi. Maminkám návštěvu ZOO chválím, protože kladný vztah ke zvířatům by měl být POVINNOU součástí výchovy. A pokud je maminka vzdělaná a netvrdí potomkovi, že netopýr je létající myš, tak tuplem.
Akorát by si maminky mohly uvědomit, že cestičky pražské ZOO nejsou tříproudová dálnice. Že zablokovat průchod kočárky a vozíčky jednosměrně je vopruz nejen pro nás no-children pěšáky, ale i pro maminky s kočárky jedoucí v protisměru.
Jinak největší zážitek, kromě mnoha naprosto klidných a laxně na vodítku jdoucích borderek (z čehož jsem upadala do transu), nám předvedli netopýři. Hlavně paní netopýrová, která se zavěsila před našimi nosy, roztáhla blány a ukázala nám, jak se kojí netopýřátko.
A ještě münsterlandský ohař. Z něho mi spadla brada, protože to byl pořádný pes, byl narostlý a krásný, takže pro mě nezvyklý pohled (i když borderky samozřejmě hezčí:-)
A chci do další ZOO.
Slibuji, že už nebudu držkovat, že chci vrátit vstupné, když na sluníčku rozvalené zvíře leží a nejeví známky života!
draace
Ovšem nejvíc byli „hadíci“.
A pán na parkovišti, dojatý z embéčka!
A měla bych přestat psát embéčko, protože to je stovka:-)
