Informace o článku
Sobota a neděle, které byly úplně nejvíc z nejvíc
Část druhá - autobusy.
draacedraace
...denní cint...denní cint
23.04.2012 21:56:0023.04.2012 21:56:00

Sobota a neděle, které byly úplně nejvíc z nejvíc

     Už jsem psala, že víkend byl prostě nejvíc?

     A protože víkend nebyl pouze o zp*čené špulce a This it it, je mou povinností odhalit další fakta.
     Předně autobusy, protože autobus se stal zásadním bodem obou dní.

     Prvním byl autobus oranžový, který ráno ujel mé mj-dceři (naštěstí přijela dalším, rovněž oranžovým).

     Druhým byl anglický autobus se dvěma nápravami vepředu. Nebyl oranžový, ale cestovali jím The Beatles, a jelikož jsem opět byla jediná, kdo rozuměl pouze osobním zájmenům, tvarům slovesa „to be“, „to have“ a „to fuck“, chopila jsem funkce nápovědy „kdo je kdo“, byť dcera poctivě hlásila, že z nich zná toho, kterej zpíval s Majklem.

     Protože Ringo je prostě Ringo, a Ringo je a bude nejvíc (i když nezpíval s Majklem).

     Třetím autobusem bylo mluvící RTOčko, které (soudě dle písně pana řidiče) jezdí na benzín, píchá jej ve startéru, a co bylo nejvíc vtipné, jelo směrem Praha-Karlovy Vary (byť ne stejnou trasou jako oranžové busy s mou mj-dcerou). A zatímco v případě Magical Mystery Tour jsme dopředu věděli, že to bude zhulené nadoraz, tak tohle bylo zhulené ještě víc.

     Čtvrtým autobusem byl opět bus oranžový, který mj-dceru vrátil zpátky do Prahy a díky kterému jsme absolvovali absolutně nejvíc nejvyhulenější DRAMA, spočívající v nutnosti co nejvíc nenápadně opustit byt. Frost, nejmenovaný velitel novopečené jednotky, rozdal precizní rozkazy a po jednom vysílal hlídku ze dveří bytu. Úžasný pocit, plížit se z bytovky, a naprosto nejvíc bylo co nejtišší otáčení klíčem, které bylo nemlich stejně husté a napínavé jako horory plné civících japonských chlapečků a holčiček.

     Prostě NAPĚTÍ okořeněné adrenalinem, protože jsme o číhající Zdeňce věděli (Zdeňka se totiž kolem poledne přišla rozloučit, ale opět se nenašel žádný dobrovolník, který by jí šel otevřít a pozvat ji na kávu).

     Těžko soudit, kdy se znovu budu v klapajících botkách krást z domu, a jako opravdu nechápu dojetí Frosta, že jsme se během tak napínavé akce nezačaly s mj-dcerou smát. I po totálně nejlepším rozkazu „doleva a podél zdi, ať nás nevidí z okna!“

     Prostě nejvíc z nejvíc.

draace
Jako popíjet rum během neděle, byla moje premiéra.
A pan Koníček nejvíc, takže na mě dřevěným koníčkem radši fakt nemávejte:D

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: