Zázrak.
Letos Velikonoční pondělí nemělo chybu. Zvuky koledníků sice občas skrz stěny dolehly, ale já byla v bezpečí. Úžasný pocit!
A kupodivu letos žádné pohoršování nad faktem, že Velikonoce neslavím. Že národní zvyk „omlazování“ nepovažuji za nic jiného, než za možnost si jednou do roka legálně přetáhnout ženskou (ženské). Od zástupců zamindrákovaného„holubičího“ národa, který byl vždy utlačován a vždy někomu silnějšímu podroben, nic překvapivého. Kdo chce bít, hůl si najde, a zabalení pravého důvodů do „to je přece tradice!“ mě opravdu nedojme.
Muhehe.
draace
Polovina dne strávená v posteli nemá v historii Velikonoc obdoby.
To si žádá repete:-)