Asi mi začíná být lépe.
Zaprvé mi odlehly uši, takže hloubání nad tím, proč repráky hrají tak potichu, je již irelevantní.
Zadruhé nepotřebuji celodenní brufenový doping.
Zatřetí mi není blbě, když se podívám na jídlo, a dokonce mi není blbě, když ho sežeru.
Začtvrté jsem zlikvidovala nejhorší bordel a cítím se báječně, místo abych chcípala na svalovici a migrénu.
Zapáté mám nutkání jít za bílým...
Teď teprve vypukne pravé peklo. Protože až doberu antibiotika a vrátí se mi žravost, bude sakra náročné se šetřit:-)
A moc ráda bych poděkovala všem, kteří se místo mě starali o Fina (jmenovitě Móňa, Štěpánka, Iva, Míša, Verča). Bez vás všech bych byla v prdeli jako Baťa s dřevákama!
draace
Mou euforii opravdu nezpůsobuje Codein.
A hlásek se mi vrátil!:-)