Tak a mám dokoukáno, co se týče seriálu.
Band of Brothers prostě parádní, drobné technické chybky čert vem (listí v prosinci a kvetoucí tráva nejen v říjnu, ale i v lednu se nedala přehlédnout, a na můj vkus Němci pálili těžkými zbraněmi velmi mizerně, když vojáci stíhali střelám tak snadno unikat). Ale mně se to dílo zatraceně líbilo. I přes fakt, že když Easy company v Německu a Rakousku sundala přilby, stejně jsem nevěděla, kdo je kdo. Vyjma jednoho, který se mi hodně, ale hodně líbil, ale který od Normandie chyběl a připojil se až v předposledním díle.
I koncentrák nakonec opravdu nechyběl (naštěstí jen „malej“) a v nitru duše jsem doufala, že rota zamíří osvobozovat Plzeň, ale bohužel.
Během scén popisujících život vojáka jsem se myšlenkami často vracela ke školní výuce, kdy pro nás téma „II. světová válka“ byla nuda, nuda, nuda (tak jako všechny války). Až do vojína Ryana /kterého jsem viděla z první řady v kině/ bylo vylodění v Normandii pojmem, který znamenal akorát bod do písemky. Ale Saving Private Ryan ve svých třech hodinách nestihl popisovat dlouhodobý strach a děs, protože tohle téma patří seriálu a seriál Band of Brothers si s tím poradil skvěle (Bastogne a The Breaking Point - nejvíc).
Emocí je hodně. Snad jen zmínit úžasné scény s padáky, konkrétně tu nejsilnější, u které nebylo třeba pronést jediné slovo, a přesto divák věděl. A zápletka s parabelou byla průhledná předem:-)
draace
Za rok znovu, už teď se těším.
A zkusím někde vyšťourat originál, bez dabingu.