Bez legrace, já jsem až dnes viděla Moulin Rouge.
O existenci filmu jsem věděla, protože boje o Oskary v dané době sváděl i LOTR; jestli mě paměť nešálí, Moulin Rouge vyhrál kostýmy a tím pádem divák tušil, o jaký film zhruba půjde. Paříž, začátek století, kankán a ještě k tomu muzikál. Prostě příjemná laciná podívaná, jak jsem se domnívala...
Ano, laciný ten film je, to je kýč jako vrata. Ale dokonalý! Něco tak barevného, vyšperkovaného, cirkusového a především opředeného famózními tanečními čísly jsem už dlouho, dlouho, dlouho neviděla. Určitý typ podezření jsem pojala při prvním songu a Smells Like Teen Spirit v podání kankánových tanečnic mě ujistil, že tohle nebude „jen“ kýčovitý muzikál.
Bavila jsem se. Koneckonců jsem to já, kdo zdůrazňuje, že v jednoduchosti je krása: děj filmu by vymyslel a sepsal i žáček základní školy. Ale výsledná podoba je fantastická! Počínaje kulisami, kostýmy, tanečníky a tanečnicemi, skoro až drze převzatými songy a konče velmi, velmi, velmi příjemným projevem Ewana McGregora (nevím, jestli i on zpíval, ale to je ve finále fuk: jako celek prostě bomba): no paráda!
draace
Fakt masakr. Totální výhul! Absinth nejvíc.
Spadla mi držka:-)