včerejšek ...

Netřeba blíže popisovat, co se včera "tady" událo.
Upřímně, bylo to mnohem méně drastické, než když jsem si sem tam masochisticky představila útok případného hackera, s výsledným „blog = neexistuje“. Přece jen mé psaní má slušný počet odpůrců (především z řad těch, kterým vadí literární zveřejňování pravdy) a kecala bych, že má úplně prvotní paranoia nevzešla právě na tohle téma (včera jsem trhla osobní rekord v sestavení hesel, která čítají 37-42 znaků, zahrnujících nejen CZ klávesnici).

Víc než fakt, že výplody mého ega nejsou online přístupné, mi však vadila nemohoucnost včas varovat čtenáře, protože ne všichni chodí číst denně. O stěhování jinam přemýšlím již dva roky a moje hrubá představa o přesunutí zápisků se notně lišila od té, kterou mi včera „nabídnul“ server lide.cz; byť se ve skutečnosti jednalo o systémovou chybu, kterou se během dvou hodin podařilo odstranit, a to se ztrátou pouze čerstvých dat (jak jinak než ve Finově deníčku, kde už na aktualizaci čekají skoro dva týdny).

Přitom včera jsem si vzala volno, abych právě tohle manko vynulovala, takže absurdita situace dosáhla doslova nebeských výšin:-)

V závěru mého elaborátu bych ráda poděkovala všem, kteří se mi ozvali s nabídkou pomoci: nesmírně si toho vážím! Momentálně je prioritní zalepit absťák Finovým fanouškům a slibuji, že o novinkách týkajících se stěhování budu s předstihem informovat:-)

draace
A to jsem si plánovala, jak hned po Finovi přepíšu pindiánovi manuály, a když budu hodně šikovná a rychlá, popojedu i s plotem.
Inu, osud není nakloněn činnosti ani duševní, ani manuální:D