víkendově nedostupná... trošku:-)

Paráda, jak je ráno krásně vidět.
Netřeba nařizovat budíka, když svítání samo probudí! Chybí už jenom řev pana Kosa, tak doufám, že zimu přežil, protože jinak mi jeho kravál bude citelně chybět.

A když už jsem nakousla buzení, nemohu nezmínit, že mám nový mobil, protože k buzení používám právě telefon (konkrétně buzení songem Never let me down again). A můj nový mobil, byť vlastně nový není, protože jsem ho koupila za pakatel na Aukru coby cca rok používaný, tohle neumí: pustit v nařízenou hodinu song, který já chci. Po čtyřech letech nepůjde vstávat s Never let me down again (až se posune čas, bude budík první tři týdny nutný), a protože nejenom můj kůň je stereotypní, čekají mě velmi krušné časy:-)

Proč jsem vlastně měnila mobil? Protože chci telefon, do kterého půjdou píchnout sluchátka rovnou, bez redukce konektoru. A 4GB karta byla velké lákadlo, stejně jako internet v mobilu, a hlavně pořádný DISPLAY, na kterém půjde vidět, co mi přátelé poslali za MMS, aniž bych nejdřív musela fotky přetáhnout do PC.

Méně vtipné ovšem bylo sžívání se s dotykovým telefonem. Ano, pár triků jsem měla vyčuměných od dětí, ale když došlo k lámání chleba, propadla jsem hluboké depresi a malomyslnosti (dokonce větší než po prvním kole střihání koně). Ta věc sice vypadala elegantně, ale pokusy ovládat ji hovořily silně v můj neprospěch, tudíž jsem manželku upozornila, že kdyby jí přišly prázdné SMS, tak ať jásá se mnou nad „hurá, podařilo se“. A opravdu se podařilo. Sérii SMS (těch úspěšně odeslaných) završila závěrečná zpráva „HUSTÝ“, na kterou přišla výborná odpověď (kterou jsem samozřejmě neodborným zacházením nechtěně smazala), a zbývalo vyřešit poslední problém, a to naučit se přijímat hovory. Během víkendu jsem zaznamenala zvýšený zájem o mou osobu, ale prvním dvěma volajícím jsem nemohla vyhovět, protože než jsem vykoumala, co mi přístroj naznačuje (moc běhajících barviček), dotyčný na druhé straně rádoby drátu to vzdal. Ale za ochotné pomoci kamarádek jsme simulaci telefonického rozhovory bravurně zvládly, protože jsme holky šikovné, stejně jako už umím i fotit, přibližovat a možná se mi povede odeslat MMS i s textem!:-)

A za sebe doufám, že s tímhle mobilem vystačím minimálně dalších pět let, než bude nutné jej vyměnit ani ne z hlediska selhávající funkčnosti, jako spíš kvůli novým vychytávkám, které přístroj obsahovat nebude. Protože čekat u Nokie, kdy chcípne úplně, je fakt utopie!:-)