Pohled z Barmy furt nikde. Jakožto věrný zastánce hesla „naděje umírá poslední“ se komentáře tudíž zdržím.
Hnijící mršina, v útrobách půdy nade mnou, přidala na síle. Po drsné noci, kdy jsem musela do polštáře nastříkat litr Glow after dark by JLO, abych byla schopna pokračovat ve spánku, jsem vyhlásila stav nouze a zahájila protiútok, pomocí takových těch vonících tyčinek. Ty černé opiové disponují slušným kalibrem, co se týče síly vůně, a dokonce když se promíchají se závany pachu mršiny, tak se to ani moc nefackuje.
Akorát ty sny, notabene ve spojení s úplňkem, to je dílo za všechny prachy. Naštěstí se nejedná o noční můry, nýbrž o krávoviny (jak bylo trefně poznamenáno, protože v ději silně figurovaly krávy), ale i tak bych uvítala nějakou romanci či sprosťárnu z toho vyplývající. Ve snech je věkový rozdíl nedůležitá položka, navíc vždy bez následků:-)
Ve druhé místnosti pro změnu hoří tyčinky oranžové, jejichž aroma se mi dosud nepodařilo identifikovat, ale na přebití mrtvoly vystačí. Ale pořád lepší, když ze mě potáhne smrad ratanového obchodu, než hnůj či tlející organismus.
A finále dnešního cintu, počasí: už dvakrát jsem se opalovala. Provozovat v lednu cyklistiku není úplně nenormální (byť pouze já jediná nosím oteplováky, abych to přežila), ale opalování je v tomto měsíci docela mazec. Ale dá se! Stačí trocha improvizace, protože absťák po sluneční energii je v mém případě ještě horší, než puch z mršiny.
draace
Právě jsem zjistila, že JLO je Jennifer Lopez.
Kolik let že už ten parfém používám? :D :D