Informace o článku
Coby dítko jsem ráda četla. V praxi to znamenalo, že jsem přišla ze školy, odložila brašnu a hurá ke knížce. Chodit ven mě nelákalo (než byla možnost ...
draacedraace
...denní cint...denní cint
17.11.2010 21:54:0017.11.2010 21:54:00

o čtení

Coby dítko jsem ráda četla.
V praxi to znamenalo, že jsem přišla ze školy, odložila brašnu a hurá ke knížce. Chodit ven mě nelákalo (než byla možnost chodit ke koním), navíc knížka je ideální společník lenosti, takže v pátek jsem zmizela v pokojíčku a opustila jsem dům klidně až v pondělí ráno do školy.

A propos, tenhle model mi absolutně nevadí i po těch letech:-)))

Číst jsem dokázala ještě před nástupem do školy, ale z vlastní zkušenosti si dovolím poznamenat, že učit číst dítě věku 4-5 let je naprosto zbytečné, takže radost rodičům nad genialitou potomka je báječným začátkem pro nudění se v první třídě. Mě číst nikdo neučil: prostě jsem matku prudila věčnými otázkami „co je na té ceduli?“ a „co je tamhle napsáno?“, načež si můj mozek dal dohromady písmena, a než se ze mě stal prvňáček, projevovala jsem i sklony k arabské kultuře, a to psaním jednoduchých slov zprava doleva.

Knížky mě začaly bavit v období druhé třídy. Propadla jsem jim a okolo postele jsem stavěla hradby z knih. Návštěva knihovny jednou týdně se rovnala klidně i třinácti výtiskům a na hloubavý dotaz paní knihovnice „Ty tohle přečteš, do příští středy?“ jsem popravdě odpověděla „třeba ani ne“. Zaprvé risk, že mě kniha nebude bavit a já nebudu mít co číst (synonymum otráveného „mamíííí... nemám co dělat“), zadruhé fakt, že jsem v průkazce chtěla mít nejvíc razítek ze všech, protože jsem soutěživá.

Docházku ZŠ jsem de facto pročetla. Nerandila jsem, buď jsem byla u koní, nebo u knížky. Záměrně uvádím minulý čas, protože já už nečtu. Jakože vůbec! Opuštěním ZŠ, kdy došlo k odervání od zdroje /knihovna/ jsem s knížkami přerušila kontakt, a kdybych měla sečíst přečtenou literaturu posledních 10ti let, tak je to pár dílů Harryho Pottera (poslední dva ne, protože já chci jít do kina nepoznamenaná obsahem), objevení muminci, pokus o Pána prstenů a odhadem třicet výtisků Úžasné zeměplochy, při zánětu průdušek bez internetu.

A o to víc mě pobavilo tvrzení lektorky ve škole, že první naše literární pokusy budou o spontánním kopírování stylu oblíbeného autora. Ale ať si z toho nic neděláme, že si časem vypilujeme vlastní styl. A tak si lámu hlavu, jestli se to vztahuje i na mě, protože během posledních let jediné dílo, které jsem poctivě četla, byl můj vlastní román.

Tak asi kopíruji a vykrádám sama sebe:-)

draace
Vlastně ne-e!
Manželce jsem vykradla zdůrazňování významu slova VELKÝMI písmeny:-)


Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku:
Gravatar

Tohle nechápu...nejdříve takový čtenář a...

Tohle nechápu...nejdříve takový čtenář a pak nic...vždycky mám pak pocit, když někdo něco dělá pár let s nadšením a pak najednou, jako když utne, že k tomu nemohl mít ten pravý vztah, protože jinak by si čas a možnosti našel, to jde vždycky. Já bych bez knih nemohla existovat a nemám problém čtení skloubit s koňmi, prací, přítelem a jinými aktivitami :-) Nechci se nikoho dotknout, tak to prosím neberte ve zlém, jen jsem se nedokázala nevyjádřit :-D
Gravatar

Není to tak :-) já to měla úplně stejně...

Není to tak :-) já to měla úplně stejně jako moje drahá manželka, jako malej harant jsem četla strašně ráda a strašně moc, až už z toho rodiče byli dost rozhození, jestli osmiletýmu harantovi dát na přečtení román o Angelice, protože se tam na každé druhé stránce znásilňovalo a stránka začínala větou "hluboce do ní vniknul", načež já se chodila ptát, čímže to do ní vniknul, jestli mečem, nebo nožem :D :D Načež rodiče usoudili, mi to ještě na pár let sebrat :-)
Gravatar

Těžce se to utnulo na střední škole, kdy...

Těžce se to utnulo na střední škole, kdy jsme dostali lístek s povinnou četbou, s tím, že to přečíst MUSÍME, to jsem k tomu dostala "nepřekonatelný odpor" :D, a když se mě někdo asi tak před dvěma lety zeptal, co jsem naposledy četla, tak jsem v první vteřině chtěla ZAZÁŘIT tím, jak jsem sečtělá, ale pak následovala dlouhá pauza, kdy jsem si marně snažila vybavit název nějakého díla...takhle pauza, trvající asi 2 minuty mého usilovného přemýšlení, které pak přešlo v "kurva co já vůbec v posledních letech četla??!" a jediné, na co jsem přišla, byl OBAL od pudinku, a návod, v kolika litrech se to vaří. Takže takhle jsem skončila já :-) Kdo nezažil, neuvěří.
Gravatar

dadulka: tohle není o vztahu, ale o možn...

dadulka: tohle není o vztahu, ale o možnostech. Když někomu umře pes, nekoupí si nového a zcela vypadne ze světa pejskařů, přece to nedokazuje, že k tomu neměl vztah; vypovídá to ryze o tom, že zrovna pes v jeho životě není. Takhle to mám já s knihami, ale nepopírám, že kdyby se v mém okolí vyskytnul někdo, kdo by mi pod nos dobrou knížku šoupnul, že bych ji vzala útokem:-)
Gravatar

ahoj draace, zkus trilogii Milenium od S...

ahoj draace, zkus trilogii Milenium od Stiega Larssona - hlavní hrdinkou je počítačová hackerka, docela napínavé čtení, stačí se "prokousat" prvními deseti stránkami a pak skončíš, až když zavřeš poslední díl. Teď to vyšlo v dárkovém balení - takže inspirace pro manželku :-) Ahoj a těším se na Bobánka, kdy už konečně zazimuješ chudáčka koníčka a pustíš se zase do psaní ? Tereza
Gravatar

Chápu naprosto, stalo se mi téměř to sam...

Chápu naprosto, stalo se mi téměř to samé; přečetla jsem ještě na ZŠ všechno co mi přišlo pod ruku, běžně jsem měla v knihovně vypůjčených 20-30 knížek (pamatuju, jak jsem to jednou přetáhla přes svátky a domů přišla pokuta 1500, a jak jsem to tajila a pak to hrozně schytala:o)), četla jsem v první třídě Mayovky, v deseti či jedenácti Katyni (a taky se zasekla u drsného popisu pohlavního styku:D) , ve třinácti Souostroví Gulag (cca 1000 stran o ruským trestaneckym táboře).., Pána Prstenů.. a pak jak když utne; ustrnula jsem, když si chci něco přečíst, vrátím se k T. Pratchettovi a jeho Zeměploše, čtu jenom oddychovky, a navíc jen když mám čas a chuť (=skoro nikdy). Nemyslím, že bych k tomu neměla ten správný vztah, když jsem nemocná a nebo mám volno, které nemůžu trávit u koní, čtu a ráda.. ale holt to není moc často:)
Gravatar

...ook :-)

...ook :-)