U mě, jak jinak. Těžko soudit, co mě teď vycucává nejvíc, jestli nevlídné počasí či pracovní záležitosti, které konkrétně tenhle týden byly opravdu ve vší parádě vypečené. Tudíž jsem v pátek usnula hned po příchodu od koní, neb spánkový deficit způsobený čtvrtečně-pátečním psychem byl silnější než touha užít si poklidný, většinou filmově laděný podvečer. A zabrala jsem v županu a bez přikrytí a v teple! Srpen nesrpen, zatopila jsem si, přívětivá pokojová teplota mi vydrží minimálně do zítřka a ať mi soudruzi z NDR políbí prdel.
Během dneška se pokusím dopsat Finův deníček (za skluzy se omlouvám, ale nebyla jsem duševně způsobilá;-) Vše momentálně závisí na schopnosti mozku produkovat a rovněž na židli, protože jestli stres opravdu podmiňuje bolesti zad a migrény, tak mám za sebou první lekce. A není to fér: proč mě sakra nebolí něco jiného? Co třeba levá noha? Bušit do klávesnice je s kikslými zády vopruz a o sedění na koni nemluvě, včera jsem myslela, že chcípnu. Ještěže kůň měl psychický problém ještě větší než já, protože za pletivem na Finy číhali pštrosi a opodál prasnice s mladými a světlá oslice:-)
A sem by se slušelo napsat, že prognózy na další dny nejsou zrovna růžové, k nefalšované radosti ze života a existence jako takové mít důvody asi hned tak nebudu. Ale když v médiích zahlédnu, co zase napáchala voda a v jednom konkrétním případě oheň... Vždyť já jsem vlastně docela i šťastná:D
Zdraví jsme my i zvířata, to ostatní vem čert (včetně mé zasrané depky). Muhehe:-)
draace
I když já už jsem příčinu všeho negativního odhalila. Ne, že já bydlím na blbém místě: to všichni ostatní bydlí moc daleko.
Takže směr Sudety! Ať se můžeme vídat i nevirtuálně, začít likvidovat zásoby rumu, křtít Kytičky a Travičky a v neposlední řadě snít o drezurním dvouhvězdičkovém L ve třech stopách:-D