Mám hubeného koně a hubeného psa, v obojím případě kvůli vedru. Jednoho nebaví v tomhle počasí dostatečně žrát, druhého neběhat jako kretén podél plotu v devětatřiceti na sluníčku. Já pak vypadám, že jim nedávám nažrat, a se psem už raději nechodím do města, protože by mě hanba fackovala už mezi dveřmi (na rozdíl od jiných:-).
Ještě by mi mohl zhubnout had, aby to bylo kompletní.
A já?
Já jsem samozřejmě vinou pohybové neaktivity způsobené dušností přibrala, takže mi opět přetéká mé jinak úžasné bříško přes knoflík šortek. Což mě samozřejmě sere (ne štve, ale sere!), protože když už konečně nastane čas, kdy je možné se vystavovat, musím já mít na těle defekty. Ono to v momentě, kdy u něžné dámy, jakou bezesporu jsem, břišní část dosáhne většího objemu než vnady, prostě a jednoduše vypadá blbě, a tady bych ráda předem apelovala, aby si případní vtipálkové odpustili rady „pij pivo“ nebo „přiber na váze“, protože tohle na moje poprsí nefungovalo a obávám se, že nikdy fungovat nebude. I v dobách 66-68kg, které jsem prokazatelně mívala, nečinil můj rozměr víc než půlky, ale tehdy se to v sádle tak nějak ztratilo.
Tak jsem si aspoň koupila barvu na vlasy. Teoreticky bych se po jejím nanesení už neměla začít dusit. Tak se necháme překvapit, jak bude vypadat teorie v praxi:-)
draace
Budu zase černá, protože přesně taková je moje duše!
Zde by se hodil ďábelský smích, ale tuhle aplikaci zatím sblog neumožňuje. Muhehe.