a) uvědomění si, že domácí kino (resp. přehrávač) je stále v Praze (Petřiny)
b) k DVD rekordéru repráky domácího kina připojit lze, ale jelikož bedny nemají vlastní zesilovač, není nic slyšet
c) připojení beden k subwooferu u PC se může podařit, pakliže ovšem máte dostatek redukcí jack-cinch. Kdo má doma běžně připravené 3 páry redukcí jack (female) – cinch (female x male)?
d) definitivní přesun k PC (lépe ozvučená ložnice bohužel nehrozí)
e) připojení LCD TV k PC znamená totálně rozmrd*** (změnit) parametry rozlišení „monitoru“ (grrr...)
f) zjištění, že „nové“ PC nedisponuje zvukem 5+1 by mělo natěšeného uživatele okamžitě odvrátit od dalších akcí!
g) kdepak. Uživatel zkouší fígle typu „základ zvuku půjde přes PC a zbytek (2+1) přes TV (vstupy i výstupy pro 5+1 LCD naštěstí má)
h) nic z uvedeného výše nefunguje, a ani nemůže, když signál jde z PC a nikoliv z přehrávače (blik, uživateli!)
i) výběr, které dvě bedny zapnout, aby to aspoň trošku bylo jako domácí kino = definitivní rozmr*á*í zvukových konektorů
j) bezmoc při hledání, jak donutit PC, aby se vykašlalo na 5+1, když vstupy na 5+1 vůbec nemá. Zírání do LCD s úhlopříčkou 90cm je z bezprostřední blízkosti opravdu zážitek.
TAAAKHLE OBROVSKÁ PÍSMENA !
k) projekce filmu stojí za velké kulové, protože chybí zvuky 3+1 a zvuk nejde zesílit ani do nejmenší hodnoty náznakem připomínající „prostor a kino“
l) když Gimli chrápe, není ho slyšet, a vše, co se má odehrávat vlevo, se zvukově odehrává vpravo, což je obzvláště v Mórii absolutně na pěst
m) po skončení projekce půlhodinové hledání nápovědy „obnova systému“, protože počítač striktně odmítá přijmout monitor. Zoufalství a bezmoc vyvrcholí v momentě, kdy je objasněna záhada související s nefungováním netu: vypadlý kabel DSL
n) nikdy se nesnažte zvítězit nad technikou!
