Moc ráda bych poznala člověka, který si potrpí na pondělí: samozřejmě v případě, že se jedná o zaběhnutý týdenní režim. Existuje vlastně povolání, kde je pondělek milován třeba jako předvíkendový pátek?
Pondělní start práci rozhodně nesvědčí. Rozjezd je systematicky brzděn víkendovým dojezdem... Chuť k výkonu nulová, stůl plný papírů v hromádkách, o kterých jste ještě v pátek věděli, co a jak a k čemu a proč kde je. Ještěže kurýr přivezl bedny plné šanonů, které je třeba vybalit a záhy vyskládat do regálů: taková práce mozek nezatíží a ještě vás zahřeje.
Jinak dnes jsem se skutečně překonala: nesežrala jsem všechny ty darované lentilky najednou. Na zítra mi tam jedna (možná i dvě) zbyla, heeeč. Šikovná holka.
Tečku za táhlým bezenergickým pondělkem bravurně vyšvihlo jedno moje dítě, které se mne asi stokrát zeptalo, jestli mi od něho přišla SMS z dovolené. Uvolila jsem se odpovědět, že ano, že mi byla doručena zpráva od kohosi jménem TINA a že si jakože lámu doteď hlavu, kdože to vlastně byl. Dítě pochopilo, že se jedná o krutý druh humoru z mé strany související s pravopisem a tudíž se školou, teď o prázdninách...!!!! a uraženě pravilo:“No jo... ale já tu zprávu psala asi půl hodiny a to blbý tvrdý „y“ jsem tam nemohla najít...“
I takhle vypadá dopad vědeckotechnické revoluce....:o)))
Daja Swito
která si dneska našla tisíc a jeden důvod, proč se vykašlat na ježdění...