Lhala bych, že jsem se do puštění televize nemusela nutit. Od průšvihu s písněmi Michaela Jacksona jsem Superstar nesledovala: ani ne kvůli karaoke výkonům mnou posledního viděného kola, nýbrž kvůli šílenému problémů, kterým je vstát, dojít tři metry do ložnice, vyhrabat odněkud ovladače a pustit TV. Navíc blbá LCD TV nemá výstup do sluchátek, takže ani nemůžu táhnout zvuk k PC, a jednom se dívat mě prostě nebaví.
Takže u Superstar jsem ručně našívala larisu do koňovy deky. A výborně jsem se bavila! Práce mi šla od ruky, sem tam výbuch smíchy, protože Adéla s Loešem perlili (především Adéla, protože Adéla je bezpochyby největší hvězdou celého projektu). Moderátoři si s průběhem večera poradili bravurně, mělo to šťávu a vtip, a to aniž by to upadlo, i co se týče úrovně. Skvělá práce a skvělý výsledek.
Mnohem méně mě potěšilo vyhlášení vítěze. Nepsaným pravidlem soutěží typu Pop idol či X-Factor je, že jasní favorité nevyhrávají, a v tohle jsem vnitřně doufala i tentokrát. Martin Chodúr byl nezpochybnitelně nejlepší zpěvák, a v pěvecké soutěži měl tudíž právo nezpochybnitelně zvítězit on. Jenomže mě linka jenom-Tom-Jones nebaví. Mě bavil Miro Šmajda, a držela jsem mu palce především proto, že si mě dokázal získat i přes počáteční antisympatie. Od prvního semifinále jsem právě jemu přála vyhazov, protože mi přišel...uhm... nestravitelný.
Ale příroda je nevyzpytatelná. Dvě kola před Dirty Dianou mě Miro Šmajda posadil na prdel, uznala jsem, že předsudky nebudou úplně optimálním měřítkem, a obrátila jsem. V posledních měsících navíc nezvykle hodně ujíždím na kytarách, což mě také nabudilo, takže jsem se dokonce uvolila poslat SMS, a už se vidím, jak budu v lednu ječet nad došlou fakturou, co to tam sakra naběhlo za částku, když jsem si zakázala překročit paušál.
Bohužel pravidlo likvidující žhavé favority se tentokrát minulo účinkem. Bohužel zvítězil ten opravdu nejlepší. Bohužel jsem nedočkala radosti rockera, který mě nehorázně nadchnul nejen svými výkony, ale i svým vzhledem (moc se draaceti líbil, moc. ) A co považuji za vrchol stupidity, je gesto hlavního sponzora. Proč ze svých úžasných bonusů k peněžité výhře neudělal ceny útěchy pro poraženého finalistu?
draace
Hodně, hodně, hodně zklamané.
Chtělo vidět nefalšovanou radost:o(((