aneb nechte plavat DVD a honem do kina!
Proč?
Protože doma Vám ten film nevynikne. Pokud nemáte plazmu přes celou stěnu a monstrózní zvuk, tak si na 300: Bitva u Thermopyl nepochutnáte. Anebo ano, ale v žádném případě ne natolik excelentně jako v kině na plátně a se super zvukem multiplexu.
Od shlédnutí filmu jsem dostala přesně to, co jsem očekávala, a kvůli čemuž jsem ho chtěla vidět – strhující dunivou podívanou. Děj jako takový vůbec nehraje roli, popíšete ho v jedné větě (starověká Sparta obdrží ultimátum /kapitulace/, a hrdinný král s třístovkou svých bojovníků i přes nelibost „vlády“ brání vpádu několika desítek tisíc okupantů do rodné země), a nenajdete v něm nic chytlavého, žádnou závažnější zápletku, žádné rozluštění čehokoliv podstatného (vyjma nutně „ženských“ scén: zoufalé cizoložství královnino či věštba zfetovaného orákula). Přišli, bojovali a zradou byli pobiti (zbytek příběhu je nutná nuda).
Čím film „nadchne“? Stylem podání, vizuálně je to rozmanité chuťové sousto, osobitě zaměřené na detaily. Komiksová předloha je v charakterickém pozadí vyrýsovaná naprosto excelentně, zpomalené záběry, figurativní ztvárnění jednotlivých scén, série rozkouskovaných pohyblivých obrázku se sledu, kterým jsou komiksy pro své čtenáře chytlavé. Doprovodná hudba je věrohodnou kopií společnosti, která je v příběhu vykreslována: vojensky tvrdá Sparta. Řev krále a extrémně hlasité odhodlání jeho lidu, ryk bojujících válečníků, autentické zvuky rozsekávaného masa a třeskotu zbraní, to všechno vás zahltí atmosférou, u které nelze než si přiznat, že obdobně využívaný husitský megahit „Kdož su Boží bojovníci“ ve své době musel znamenat průlom. Nedivím se Křižákům, že brali roha… Husí kůže s dávkou nepopsatelného respektu mi naskakovala už při scénách „doma“ ve Spartě, o samotném střetu Sparťaňů s Peršany nemluvě.
Film sám o sobě je reklamou na krev. Krev kape, krev teče, krev prýští, krev zalévá, krev stříká, krev lítá, krev se ve vzduchu otáčí a rozprskává se v kapičkách i koláčích, krev dopadá v kapkách, v proudech, v lívancích, v shlucích… Čúrky, potopy a povodně krve. Vše v zahlcení řežby a dunícím rachotu, který si nezadá s ničím, co jsem dosud na plátně viděla, a přesto se nejedná o typickou morbidně brutální podívanou, odepíranou mladším osobám. Je to „umělecky“ ztvárněný hrdinský počin, marná avšak odhodlaná bitva o místo na Zemi, vše bez zbytečného klišé . A finální nezbytná třešnička na dortu – obě hlavní postavy (majestátný Leonidas vs charismatický Xerxes). Mimochodem, podoba Xerxa – verykůůůl.
Nu což, stačí se podívat na trailer, ale jak jsem řekla: jestli chcete ochutnat „pravou“ Spartu, jděte do kina. Vždyť ani skandování fanoušků během finále MS v hokeji vysílaným v televizi se nedá srovnávat s reálem, protože „to“ se musí zažít…:o)
Daja Swito
ujetá na ztvárňování bitev.
Ale co si budeme povídat: Pelenor je prostě Pelenor… muhehe:o)
zdroj: Warner Bros Inc.
trailer ke shlédnutí zde