Informace o článku
My, kteří rádi cestujeme... prstem po mapě... už nemusíme jezdit prstem po mapě. Stačí myš, kvalitní monitor a program Google Earth. Napohled to samé,...
draacedraace
...denní cint...denní cint
12.01.2009 5:30:0012.01.2009 5:30:00

letem světem

My, kteří rádi cestujeme... prstem po mapě... už nemusíme jezdit prstem po mapě. Stačí myš, kvalitní monitor a program Google Earth. Napohled to samé, co nabízí mapy.cz v rámci Česka a Slovenska, dokonce ty samé letecké fotografie (náš kraj odhadem rok 2004), ale jistý rozdíl ve ztvárnění je. Zaprvé, mapy v Google mají o chlup větší rozdělení, takže v nich uvidíte víc, než v těch seznamových, a zadruhé – jsou plastické. A to je absolutní bomba: můžete si pohled na krajinu „položit“ nebo si horu sjet po jejím úpatí, takže lízat nejprudší stěnu Mount Everest žádný problém. Zalézt do hlubokého kráteru sopky – to samé. Akorát potápění do oceánu nefunguje, ale to mi popravdě nijak nevadí.

Určitá místa (např. New York) nabízí i 3D pohledy, byť jen na konkrétní čtvrť, či prostorové prohlídky slavných budov. Při troše snahy se můžete podívat, kde bydlí Bratt Pitt nebo si projíždět strašidelně opuštěný Pripjať - město duchů, evakuované během tří dnů po výbuchu Černobylu, kde už přes dvacet let nebydlí lidé a které postupně zarůstá divočinou. Vyfotografovaná konkrétní místa jsou označena bodem, po jehož rozkliknutí se daná fotografie zobrazí (zrovna v případě Pripjatě jde o výjimečný zážitek, umocněný tragédií, která město postihla), a když už jsem brázdila Ukrajinou, jala jsem se najít nejvzdálenější místo, kde jsem byla. Po zadání „Rachiv“ mě sice Google odkázal na Tádžikistán, a po „Chust“ do Uzbekistánu, což také nebylo ono, ale na konec jsem se zorientovala, díky cestě kopírující rumunskou hranici. A znovu jsem tudy projížděla, a míjení nádherných hor, mezi nimiž se vine řeka a silnice, bylo umocněné faktem, že tahle část světa je focena v zimě. Senzační. Nikdy by mě nenapadlo, že tu horskou vesničku ještě kdy uvidím, ač jen „takhle“; jen škoda, že tuhle krásu jsem zažila pouze z údolí, protože šplhat po horách v únoru bylo sněhu (a medvědům) notně rizikové.

Ne všechno je momentálně nafotografováno ve vysokém rozlišení (jako na potvoru i samotná černobylská elektrárna), v určitých místech je vyfocený dům v plném rozkvětu léta, ale jeho vlastní zahradu již pokrývá sníh:o) Ale popravdě... sněhové mapy se mi líbí víc.

draace

Čínské město Urumqui, obepnuté horami – mazec.

A pardubické závodiště má nepříliš povedeně uvedené foto Taxisu :o)

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: