Letos už potřetí. Co se sakra děje? Vliv globálního oteplování? Nebo snad světová finanční krize?
A nebo že by páteční jenom-dvoje-ponožky, v rámci hektického přesunu za bebíčkem mého oře?
Tak dejme tomu, že varianta „cé“ je nejpravděpodobnější, ale to je ve finále fuk. Bolení v krku jsem potlačila slivovicí, ale ta na sliznici napadenou rýmičkou aplikovat nejde. Tedy jde, ale to bych s největší pravděpodobností nerozchodila:o)
Mám hotový první měsíc Bobánkova deníčku. Pocity? Smíšené. Faktem je, že jakmile se hodím veřejně online, odezvy jsou: děkuji za pěkné čtení, děkuji za oživení mých vzpomínek na má koňská poprvé... atd. Ne že by mě Bobánkův web nebavil, naopak: já se vyžívám v prošťourávání vzpomínek, a čtení dávno zapomenutých chvil je nejen poučné, ale i zábavné (občas:o), ale nějak z toho nemám radost. Výsledek mi přijde suchý, neosobní, neatraktivní, nezábavný, fádní. Jestli je to tím, že srdcově inklinuji k „humornějším“ popisům... Prostě to nemá šťávu, a to nehledě na fakt, že každý zápisek musím opravit, aby to nebyla až taková nuda a až takový suchar. Plus citoslovce „hehehe“ nahrazovat smajlíkem:o)
Sama jsem nečekala, že to bude tak náročné. Text je nutné přepsat, neb tehdy zápisek činil pět-šest holých vět, poté zkopírovat do převaděče html, upravit font, barvy, odstavce, vložit fotky, a záhy komplet zkopírovat do WP Bobánkova webu. Kdo nadával na css sblogů? Ha?:o)))
Ale začala jsem, takže i dokončím. Tedy ráda bych, i přes fakt, že pokud nesedím v práci a nebo nevytírám podlahu po blátivých stopách tlap mého bordel psa, tak čumím do písmen Bobánkova deníčku. Asi zblbnu. Ale krásně:o)
draace
Special THANX to RiderX, bez jehož pomoci už bych zdementnila naplno.
Jestli já už také nemám místo mozku dva tenisáky.
A dneska jdu spát už v deset, ne půl hodiny po půlnoci. Nějak přestávám fungovat:o)