Informace o článku
Včera ráno jsem bezprostředně po probuzení přemýšlela, jestli žiju. Výčet, co všechno mě bolí, by mohl hrdě soupeřit s debatami důchodců v čekárnách p...
draacedraace
...denní cint...denní cint
16.09.2008 23:06:0016.09.2008 23:06:00

pozdrav ze záhrobí

Včera ráno jsem bezprostředně po probuzení přemýšlela, jestli žiju. Výčet, co všechno mě bolí, by mohl hrdě soupeřit s debatami důchodců v čekárnách praktických lékařů. Venku naprosto brutální chladno a tma a chcanec... Brrrr. Ještěže víkendy nejsou delší, třetí den „volna“ bych nejspíš neustála. Jenom ta vzpomínka, jak jsme s Kibickou vlekly ten zasr*/* telegrafní sloup... Mám mozoly i krvavé štěnice, a s přesností vím, kde se která moje kost nalézá. Jestli ono nakonec není dobře, že je hnusně a zzzzima: protože kdyby bylo hezky, byla bych na sebe nasraná, že mi nejde pracovat na plný výkon:o)

Z plánovaných 32 překážek na Hubertovu jízdu je v této chvíli po generálce 6, takže už jenom 26 skoků.

Ledové počasí mě donutilo řešit způsob oblékání, a jelikož na sezení v kanclu v punčocháčích je moc teplo, zatímco na přesun domov-práce naopak moc zima, využila jsem jedny ze svých punčoch do podvazků. Jsou noblesní, s krásným vzorkem a samodržící krajkou, na proběhnutí skoromrazem ideální; takže je jasné, že jsem si je hned ráno na toaletě roztrhla prstýnkem. A aby těch patálií náhodou nebylo málo, nedonutila jsem se jít do té krutální zimy během polední pauzy domů a vyvenčit bordelku, takže netřeba hádat, co všechno na mě na chodbě čekalo. A jelikož venku se ženili všichni čerti celý den, jala jsem se toho využít a nakapala jsem na bordelku odblešovadlo (nedělní nález jedné jediné blechy ve sprchovém koutě mě notně vyděsil, přestože mohlo jít o náhodu). Soudě dle intenzity smradu odhaduji, že se během 24 hodin vystěhoval veškerý hmyz, nejen blechy (kam se hrabe odér exkrementů); akorát ty zubožené oči nešťastné bordelky, která byla odsunuta nejen z postele, ale i ze spací místnosti... Bobále, tohle jste tutově nežral.

Během večerního venčení mě zaujal pes, stojící na druhé straně silnice. Byl to divný pes, protože to byla liška. A zatraceně obrovská liška: možná mě zmátla houstnoucí srst blížící se zimy, ale takhle velikou lišku jsem viděla poprvé. Ztuhla jsem a civěli jsme na sebe, než důkladněji zavětřila a zmizela ve tmě. Její ocas byl dvojnásobný, oproti těm, které vídávám na Hubertech...:o) Prý proč jsem ji nechytla?

No proč asi. Představa, jak předěláváme pozvánky (místo Honu na Lva Hon na Lišku) mě nefalšovaně vyděsila... Muhehe:o)

draace

Víc než vztekliny od lišek se bojím žloutenky.

A ten obojek, který přišel spolu s granulemi, má zelenou podšívku. Grrr:o)

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: