Tragédie v myší rodince (téměř:o)
Vím, ve středu jsem měla vystavit fotky dvou a půl týdenních prcků, s obligátními větami o smradu a kraválu, který se k nim váže víc, než je zdrávo a únosno:o) Ale s ohledem na příhodu, která se udála…
No prostě jedno mrně zdrhlo, draaceti z ruky. Ukázkový příklad letitého chovatele myší, který ví, že myším se v tomto věku přezdívá „skákavky“ (morbidní slang ze strany množitelů hadů), tudíž že pekelně hodně skáčou. A skáčou lépe než běhají – taková pojistka matky přírody, protože mláďata již zkoumají okolí hnízda, pořádají orgie na kolotoči a zkoušejí hromadně hryzat (aby se mi ještě hůř spalo). Mé plány přidat jim do terérka nějaké závěsné zařízení, na kterém by se dostatečně vyblbly (houpání totiž není hlučné, v noci) se nakonec neuskutečnily, protože jsem se z útrob sedačky snažila vyšťourat zběhlé mládě. Přijde mi to jako výsměch. Před necelými třemi týdny se mrňata narodila; ještě minulý týden neuměla pořádně chodit, prostě slepá a bezmocná holata. Teď? Vzájemné duely týkající se chytitelnosti jasně vyznívají ve prospěch myši. Tolikrát jsem prcka „skoro“ měla…
Mláďata sice stále ještě ze všech sil vycucávají matku, ale snad už stihly absolvovat první lekce s pitím vody. Na bílého uprchlíka jsem políčila krabičku: když ji adoptuje za skrýš, vyhrála jsem.
Jedno z černých mláďat má bílou špičku ocasu, zbytek je buď „bílý“ nebo „černý“. Jsem zvědavá, jak si Osky.FBI poradí se jmény…:o)
draace
Uteklá myška obdržela jmen několik.
Ale nejsou publikovatelná:o)
