Karlovy Vary, Zámecký Vrch
Zámecký Vrch mi je důvěrně znám:o)
Adresa „Zámecký vrch č. 45“ mi zůstane v paměti zaryta zřejmě věčně, přestože už s druhým patrem nemám pranic společného. Za zmínku však stojí stavba, která řadu „Zámeckého vrchu“ ukončuje, a to anglikánský kostel sv. Lukáše. Stavba z červených cihel, která se ke šňůře „vídeňských“ domů nehodí. Mně osobně tam prostě nepasuje, a ačkoliv je v nejvyšším bodě „vrchu“, snadno ji přehlédnete: projdete kolem ní bez povšimnutí, protože za kostelem se již jde „z kopce“, a směrem dolů se na levé straně rozkládá park.
Kostelík je atypický. Červené cihly bez omítky, netradiční tvar (byla jsem poučena o pseudogotice čili anglické neogotice), skromná leč úžasná záležitost. Dětská představivost pohlcená seriálem „Robin Hood“ přesně tohle potřebovala, tento typ kostela zapadl do našich her doslova na míru.
Zámecký vrch je ve většině případů nutné zdolávat pěšky. Žádný med, kopec je to solidní, MHD nehrozí a autům vjezd zakázán. My jsme však pokutu riskli, aby draace mělo fotky do blogu. Zaparkovali jsme před domem č. 45, jako za dětských let, a trnuli hrůzou, když nás míjela Městská policie (naštěstí pouze projela). Potěšilo mě, že kostelík je opravený, že už se neztrácí v kopřivách a jiných houštinách, a jestli mě paměť nešálí, tak ta dřevěná věžička dříve takhle nebyla...
Co mě však překvapilo, byla skutečnost, že se mi nepodařilo dohledat jakékoliv podrobnosti. Kromě informace, že kostel byl postaven za finanční podpory anglických lázeňských hostů podle plánů Josefa Mothese, roku 1877, nikde žádná jiná zmínka. Dle mého názoru velká škoda, podobných staveb je u nás poskrovnu. Ale tady ať svědomí zpytují památkáři, mou povinností je se pouze a jen kochat. A kochám se ráda...:o)
Daja Swito
Nikdy nehrající postavu Robina Hooda.
Proč? Bo draace milovalo blonďatého Gisburnea. Muhehe:o)
