Kopete?
Na první pohled se zdá, že nadpis souvisí s fotbalem. Že by se draace nadšeně vrhlo na rozpitvání fotbalu? Nehrozí. Proti fotbalu nic nemám, jsou mnohem víc nudnější sporty: v letech studentských jsme sice na fotbal chodívali fandit, ale ty doby jsou dávno pryč.
Další variantou je společnost těhotné ženy. Tady padají otázky ohledně kopání poměrně často: jak často dosud nenarozený potomek kope, s jakou intenzitou a v jakých intervalech. Ale ani tahle kategorie s draacetem nesouvisí (a doufejme, že dlouho souviset nebude:o).
Kde tedy draace nejčastěji slýchává otázku „kopete“? Správně, na Hubertových jízdách, při jakémkoliv zařazení „cizího“ koně za náš bílý zadek. Přítomnost v lotu čítajícím přes třicet koní vyžaduje dodržování určitých pravidel bezpečnosti a jedním z nich je nutnost dostatečné vzdálenosti mezi zvířaty: takové, aby v případě kolize nedocházelo k hromadným srážkám. Narozdíl od aut si koně délku „odstupu“ většinou odměřují sami. Některým je fuk, jestli ho kolega popostrkuje čumákem, jiní naopak tvrdě vyžadují až pětimetrový prostor kolem sebe. Po nás kopytem natvrdo práskla kobyla, která byla téměř deset metrů vzdálena: slízla od holčiny facku jako vrata, přestože de facto nikoho neohrožovala. Prostě se jí nelíbil můj pseudobílý kůň.
Otázku „kopete?“ jsem během dne zaslechla mnohokrát, mě samotné se týkala zhruba pětkrát. Jakoby jezdci touto formou navazovali nové kontakty, rádoby náhražka obligátního anglického „haudujudu“.
A jaká byla nejčastější odpověď? Inu „jak kdy“. I já jsem odpovídala „občas ano“, přestože zvíře pode mnou překvapilo a akci absolvovalo bez šklebení a grimas „ještě kousek a sežeru tě“. Chudáček koníček totiž neměl koho bránit, protože hnědý kolega kvůli bolavému svalu zůstal doma, a tak jsme si z letošní třetí Lovecké jízdy odvezli pouze kopanec, který bílý kretén vyfasoval od masterova koně, a nutno podotknout, že si ho právem zasloužil. Moje škodolibá radost z dobře načasovaného úderu byla nepřehlédnutelná (ta fakt sedla:o), tak snad si to bude bílý poděs pamatovat i napřesrok.
Daja Swito
Příště zvolím opačnou taktiku.
Nechám koně, ať se cpe, aby to schytal.
Třeba pak nebudu mít vytahané ruce:o)