Teď opravdu nemám na mysli opary, které vídáváte na mých fotkách, tedy mlhavá rána a louky válející se v řídké formě mlhy…
Všem ženám intenzivně toužícím po plných sexy rtech doporučuji absolvovat odvykací kůru „pořádný opar tři dny, a již nikdy více“. K čemu plné rty? Našpulená huba jednak působí dojmem, že jste od rána nevrle naladěni a tudíž zralí na pěst, anebo že jste již pěstí dostali. Pít nelze, jíst s obtížemi a vše je doprovázeno běžnými denními úkony, které normálně nevnímáte: přetahování trička přes hlavu, vysmrkání se, přenášení věcí zasahujících i do prostoru hlavy apod. To vše při sebemenším kontaktu s vaším rtem nehorázně bolí; o otázkách typu „s kým jsem se líbala ve větru“ nemluvě. Který pitomec tuhle krávovinu vůbec vymyslel?
Mám opary tři, ale již se stihly „slít“ v jeden. No alespoň nevypadám jakožto zrcadlový přízrak z Petřínského bludiště, protože horní část huby mám oteklou kompatibilně, nikoliv pouze jednu část, ale jinak pocity z nezvaného „předkusu“ opravdu nic moc. Kdybych já kráva vzala varovné ozývání se rtu v pondělí večer vážně… Zpravidla bývám důslednější, jakmile pociťuji prvotní příznaky, okamžitě se snažím zabránit otoku. To se z mrazáku vytáhne kostka Hery nejen na pečení a zaboří se do ní inkriminovaná část obličeje: tuhý chlad chod organismu (otékání) zpomalí anebo pozastaví. Ráno se sice proberete s rýmou jako vrata a s herpes máslem na hlavě, ale vypadáte normálně, nikoliv jako černoušek Bubu. Bohužel přijít do práce s pytlíkem mražené zeleniny na rtu jaksi není reálné, protože zdroj věčného ledu byste si museli k obličeji přilepit, abyste získali volné ruce potřebné k pracovnímu výkonu. Opary totiž mají neuvěřitelnou vlastnost vyrukovávat zásadně mimo víkend, a pokud možno před focením anebo jinou důležitou záležitostí. Vzácné víkendové opary se naopak vtírají do akcí typu „rande“ či jiné společenské události.
Divím, že nikoho ještě nenapadlo na otázku „co s sebou na pustý ostrov?“ odpovědět „Zovirax“. Zřejmě se neptali nikoho, kdo touhle neskutečně krutou sviňárnou trpí. A od čeho (nikoliv od koho) jsem své nynější image získala? Inu, od vlastní blbosti. Při útrapném pátečním vandrování koňmo jsem se nervovala a devastovala jsem při tom rty. Jsem jedinec, který si pusu musí mazat několikrát denně, tudíž jsem si logicky kouzelnou tyčinku s jelením hnojem (lojem) zapakovala dospodu zavazadla tak, abych se k ní ze sedla v případě potřeby nemohla dostat. No a v neděli se na mě z křoví vyřítili dva münsterlandi, to jsem si úlekem málem čúrla. A mám to, i bez líbačky…:o)
Daja Swito
modelka pro katalog „bizarní tvary“.
Než rozvinete diskuzi „zaručeně funguje“, vězte, že jsem leccos otestovala. Mastičky všechny (Zovirax a Vectavir zmírňují a léčí, zbytek léků nezabírá). Hojivé bylinné mastičky apod. – na opar nemají vliv. Propolis – perfektně vysušuje puchýřky. Dále mi byl čerstvě doporučen benedikt lékařský (prevence) a tee tree oil, vyzkouším.
Připomíná mi to jeden prastarý vtip:“Taky jste šlápli na hrábě?“