fandím zeleným...
Hokejistům. Nepatřím mezi fanoušky místního HC Energie, protože jakožto puberťačky jsme ječely na hokeji v Plzni, a mé sympatie po opuštění školy patří Bílým Tygrům z Liberce. Nicméně mnoho okolností mě namočilo do monitorování semifinále Budějovic proti Varům, a protože nemálo fajnovou formou, tak držím „zeleným“ palec. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál, protože Tygři v této chvíli prohrávají 0:1, a pakliže stav obrátí ve svůj prospěch a obdobně to dopadne i na jihu, kde rovněž vyhrají hosté, tak budu mít roztomilé extraligové dilema.
Nicméně jít krmit koně a zaslechnout před pečovatelským domem, jak babky horlivě řeší hokejový výsledek, to je zážitek nepopsatelného kalibru. Div že se netloukly hůlkami, kdo vyhraje...
Po mizerné noci jsem si nadšeně schrupla odpoledne. Koně měla na krku Monička, tak jsem si naservírovala ozdravný a nabíjející a ničím nerušený dvouhodinový spáneček, a po procitnutí bylo venku... světlo. Ve 20 hodin bylo vidět. No co existuje krásnějšího?
Mediálně profláklý pan pekař teď asi zuří. Ale my, kterým se nynější rozložení času vyplatí, máme půl roku důvod jásat. Nějak na sobě nepozoruji deprese a duševní trauma, způsobené časovým posunem. A že v pravé poledne není dvanáct, nýbrž jedna hodina? No to mi opravdu, ale opravdu žíly netrhá. Muhehe.
draace
Milovník, obdivovatel a fanoušek SELČ.
Já chci jarooooo... se vším všudyyyyyyyyyyyy.....:o)