troška astrologie neuškodí

Ano, tradiční vítání slunovratu ze strany draacete.

Jistě očekáváte ovace a jásot a radost z faktu, že od zítřka se budou prodlužovat dny a krátit noci. A jelikož se nechci rok co rok na tohle téma opakovat, sáhnu letos výjimečně po odborné přednášce, aneb co přesně se ve Vesmíru děje.

Všichni víme, že Země je placatá, o tom není pochybu. Pohyb Vesmírem zajišťuje obří želva (Velká A’Tuin), příslušník druhu Chelys galactica, měřící 16 000 km a zvolna se pohybující vesmírem. Na svém krunýři, pokrytém zmrzlým metanem a zbrázděném nárazy meteoritů, unáší čtyři gigantické slony (pojmenované Berilia, Tubul, T'Phon Veliký a Jerakeen), na jejichž hřbetech spočívá obrovský otáčející se kotouč Země. Jakého je A'Tuin pohlaví, není dosud známo, neboť se vzhledem k uspořádání světa dosud nepodařilo pohlédnout na velkou vesmírnou želvu zespodu. K této otázce existuje mezi vědci řada teorií, které není záhodno pomíjet jako okrajovou záležitost, vždyť pokus A'Tuin o páření s jiným příslušníkem svého druhu by mohl znamenat ohrožení celé Země.

Podle pověsti trpaslíků stálo na krunýři Velké A'tuin slonů pět, ale jeden spadl a po složité křivce se dostal až nad Zemi, a poté dopadl zpět. Tímto se vysvětluje výskyt rozsáhlých tukových ložisek. Vědecké vysvětlení je, že geologická katastrofa pohřbila velké množství pravěkých zvířat.

Do celého systému patří ještě slunce a měsíc, které se pohybují po složitých křivkách okolo Země. Země se otočí jednou za 800 dní, a za tuto dobu se vystřídá osm ročních období, přičemž první čtyři se liší od druhé čtveřice pouze v tom na které straně vychází slunce…

Ne, nehulila jsem. Pouze jsem vykradla částečku fantastické díla Terryho Pratchetta, přesně týden poté, co světu oznámil blížící se boj s chorobou, která knížky o jeho Zeměploše s největší pravděpodobností utne. Akorát ten princip Slunovratu se nějak neshoduje s dnešním datumem…