Bouřka.
Další bouřka.
Pořád jenom bouřky.
Co zas?
Bouřka. Grrrrrrrrrrrrrrrr....
Dokonalé přirovnání k mé víkendové náladě: bouřka. Ticho před bouří... ticho po bouři. A netřeba v tom hledat pointu, já prostě intenzivně začínám nenávidět bouřky. Jsem na ně alergická, vytáčejí mě k nepříčetnosti, vyvolávají ve mně stavy podobné těm, které umí už pouze jen zadřený počítač. Ano, běsnící draace...
Co je špatného na bouřce? Vcelku nic, pokud ji nemáte nad hlavou /a v přidruženém okolí/ pořád. To jako opravdu pořád, během celého dne. Letní bouře při otevřeném okně, kdy je vzduch přesycený ozonem a v panoramatu okolí se klikatí fialové blesky, dovede být krásným zážitkem, ale ne s hodinovými reprízami...
Bouřka v člověku vzbuzuje pocit pokory, je nevyzpytatelná, ale přesto krásná: ne však v podobě přívalových dešťů, tornád a orkánů typu Kyril. A pokud vám bouří systematicky celý den... grrrr... bez deště... Vopruz nejvyššího kalibru.
Od minulého úterý nevnímám nic jiného, než jak všude okolo bouří. Bouřky přelézají z jednoho kopce na druhý, občas se i potkají, podají si ruku a šinou se dál. Nemůže bouřit jednou denně, nýbrž třeba i pětkrát či šestkrát. Pěktrát či šestkrát povypínáte jako debil počítače, a když se zdá být konečně klid, a chystáte se techniku nahodit, tak zjistíte, že se blíží blýskání z druhé strany. Vyletěla bych z kůže, no kdyby aspoň doprčic pršelo! Když pominu absťák po počítači a nebezpečí hrozící okovaným koním, tak přetlak v mé hlavě už se minout nedá (to je spíš tak se pominout). Co jsem komu udělala? Mám kvůli zasr***** bouřkám místo barevných lentilek ládovat růžový brufeny?
Anebo neděle večer, kdy koně baští večeři a draace sleduje bouřku nad Langáčem, aby si vzápětí uvědomilo, že další má za zády. A s pěkně tmavým mrakem. Samozřejmě v rámci prevence jde obejít ohradu (není-li někde díra), a po příchodu zpátky ke koním zjistí, že ohradu mezitím navštívila Amíkova majitelka. Vysypala koni zbytek jádra na zem, aby mohla použít kýbl, a odešla. Musela to opravdu nasypat tak, že část zrn zůstala v pletivu??? Tohle se přímo nabízelo „hej, mlsný koni, pojď lovit zrníčka, zamotáš si nožku do oka plotu a bude veselo...“ A kdo jako idiot zrno po zrnu lovil? Ano, draace, aby druhý den po bouři nenašlo v plotě viset koně za hnátu (mrchy totiž hrabou, když se k něčemu dobrému snaží dostat).
Černá bouřka mě dohnala, a narozdíl od všech těch denních byla s deštěm. Neráčila si zatáhnout celou oblohu, takže brutálně lilo za plného slunečního světla. Ale ony si bouřky s oblačností hlavu beztak nelámou, mají to na praku, pár minut si hřmí tamhle a pár minut tady... A že svítí sluníčko? Nevadí.
Když mi dnes ráno zvonil budík, nadávala jsem, bo jsem si myslela, že mi někdo telefonuje. Za oknem totiž byla tma jako v pytli a tentokrát na vině nebyla má dysnumerie (to jako že se draaceti pletou čísla, takže půl páté je 5,30 apod.), nýbrž (...překvapení....) ...BOUŘKA..! Ale výstavní, černo jako u Pirátů v Karibiku. Hřmělo, dunělo, laserová show, stroboskop. Mělo cenu jít krmit koně? Vytáhnout je z lesa a dívat se, jak panicky utíkají od žrádla se schovat? Takže jakože počkám. V pět bylo po bouřce, ale následovala taková průtrž mračen, která srážela ptáky na zem. No hurá, aspoň že zapršelo... V půl šesté někde uhodilo, a to tak, že se vzbudila spodní část města. Osobně tipuju kostel, protože se mi zřítila tyčka se závěsem, ale všechno jsem měla naštěstí vypnuté a kabely vytahané. Mezi šestou a půl sedmou už zase jenom lilo. Prý mají klesnout teploty, na ranní mrazíky... By rovnou mohlo nasněžit, ne?
Daja Swito
Absolutně nevybouřená.
Maximálně vzbouřená.
Možná tak zbořená, chuťovka „hlava ve vlastní šťávě“... Muhehe:o)
Foceno z pytlíku.
Přece si nenechám napršet na můj Lumix (Panasonic DMC FZ-7).
Ano, je to reklama, protože já ten foťák miluju. A nestydím se za to:o)