o letním a zimním čase
Nu ano, mé oblíbené téma... Pakliže během zahájení zimního času remcám, tak bych teď teoreticky měla jásat, a to velice vehementně. HURÁ, HURÁ, HURÁ, letní čas je tady, hodina světla k dobru v podvečer. Pravdou je, že přelom do letního času je krutý, ale taková hodina u zubaře je horší, že ano... Ale zůstaňme u tématu.
Já (a nejen já:o) totiž nazývám věci špatnými jmény, resp. termíny. Letní čas neboli SELČ (SředoEvropský Čas Letní), je výrazově správně, opravdu se jedná o letní čas. Začíná posledním víkendem v březnu a končí posledním víkendem v říjnu, už pěkných pár let.
Logicky by tím pádem ten „druhý“ čas měl být zimní: alespoň většina z nás ho tak nazývá, ale všechno je jinak. Žádný zimní čas: regulérním názvem tohoto časového období je „StředoEvropský Čas“ neboli SEČ (CET - GMT+1h). A pak už je to čistě v zájmu daného státu, zdali ponechá středoevropský čas celoročně anebo ho koncem března přeštyluje na čas letní. Třeba Ukrajina hodiny neposunuje, tedy alespoň ta v blízkosti rumunských hranic. Sice existuje jakési pravidlo týkající se času v Moskvě, ale neznám přesně definici. Snad jenom... Moskva leží v jiném časovém pásmu, a pokud máte na zdi srp a kladivo, tak hodiny bijou moskevsky, a pakliže jste občan UKR, který má politiku na háku, tak bijete s hodinovým zpožděním. Tím pádem je objasněna záhada, proč nikde na UKR nenajdete bus zastávku, kde by existoval jízdní řád. Museli by ho tisknout ve více podobách, muhehe...:o)
Vraťme se však k zimnímu času, tentokrát opravdu „zimnímu“. Ten totiž existoval také, jak jsem byla upozorněna, a to prosím v podobě, která by mne asi pohřbila do věčného chmuru. Hodiny se posunuly podle západu (dozadu), takže svítalo až v osm ráno a stmívalo se už v půl čtvrté odpoledne. No z toho by mne asi piclo, ke koni po tmě, od koně po tmě... brrrr. Naštěstí se tahle vymoženost neujala. V Československu byl „StředoEvropský Zimní Čas“ (SEZČ) zaveden pouze jednou, a to od 1. prosince 1946 do 23. února 1947. Chabá životnost, naštěstí...
Smysl „posunování časů“ se odvíjel od hospodaření. V letních dnech bylo žádoucí, aby lidé pracovali od časného rána, tedy od co nejdříve až do tmy, naopak druhá fáze (zima) umožňovala vstávat se světlem podstatně později. Akorát tma ve čtyři odpoledne zřejmě nepostrašila pouze mne, proto se v zimních měsících ponechal standardní čas středoevropský.
Kdyby bylo po mém, zavedla bych zimní čas, ale ten směrem k Moskvě. Hodiny bych posunula přesně opačně: aby se dřív vstávalo a večer bylo světlo aspoň do šesti. Beztak vstáváme za tmy, takže opravdu nechápu argumenty prudičů ohánějících se tvrzeními, že vstávat o hodinu dřív je nabourávání a zásah do organismu, že to není přirozené... A co je přirozené, v dnešní době? Populární Pan Pekař, který rok co rok lobuje za zrušení letního času, mi pokaždé zvedne hladinu adrenalinu natolik, že i ta televize se mě bojí.
Takže kyš, kyš, pekaři... V neděli se JÁ budu smát, a ty se vztekej. Muhehe.
Daja Swito
bojim, bojim, bojim tmy.... hujahááá
