Má mega srdeční záležitost jménem Scyris opět potvrdila, že na českých drahách nemá co dokazovat. Ve Velké Chuchli v Zářijové ceně na 1 000 metrů pod Piotrem Krowickim si Scyris bez nejmenších problémů poradil se všemi soupeři i na poněkud hlubší dráze, než je jeho optimem. Moc hezky se na to dívalo, když kamera nestíhala do jednoho záběru pobírat Scyrise, za ním dlouho nikoho, a pak zbytek koní... hahaha:o)))
Snímek sice není ze dneška, ale snad to tolik neva. Na záběru je spolu se Scyrisem Radek, dnes již profláklý žokej, takže jsem notnou chvilku přemítala, jestli mu nemám zamalovat obličej, doplnit mu bradavice, fousy anebo tak něco; ale když už se tedy mám chovat jako „dospělá“....
Sice ve mně pořád ještě řádně bublají dozvuky našeho posledního dialogu, s panem žokejem Radkem, ale dobře, je to pár let zpátky a ten čokoládovej nanukáč mu taky ještě pořád dlužím, takže to smažme, není každý den posvícení. I ti namyšlení a arogantní dovedou pomáhat, ač především ve vlastním zájmu... Dobře, nechám toho:o)
Scyris je miláček, přejme mu to.
Daja Swito
hezčí tečku po pražském víkendu jsem si nemohl přát:o)
foto: Martin Cáp