Počasí je úchyl. Zimní boty s beránkem a punčocháče v srpnu, notabene rok poté, co jsme se ve stejný den vařili ve třicítkách, to už je fakt extrém. Víc a víc mám pocit, že já asi opravdu bydlím na špatné straně světa. Ve dne vydělávat, v útrobách kanclu, zatímco venku by zuřily pařáky, během teplých večerů si užívat života plnými doušky a posléze usínat v místnosti, kde není 15-19oC.
Chci zase spát nahá! Chci teplo! Kde je sakra globální oteplování?
Tohle víc připomíná blížící se dobu ledovou. A už je ráno pekelná tma, což mi na radosti také nepřidává... Nelíbí se mi to. Grrr.
draace
A nelíbí se mi ani FORMÁT PÍSMA v blogu. A nic se s tím neděje...A asi ani dít nebude.