Tak jsem byla náležitě poučena, že mé emoční rozpoložení souvisí s hvězdami. Že prý mám „své dny“, hahaha, ale v souvislosti s pro mne nepříjemnou konstelací hvězd...
Cituji:
„Každý je pod tíhou hvězd, někdo má konstelaci příznivější více a někdo méně. Každý si žije svůj život a tím se naplňuje i vlastní osud. Dost je to o tom, aby člověk porozuměl sám sobě. Začátek týdne byl dosti depresivní pro spoustu lidí, poněvadž srdce velelo doprava a rozum doleva (BINGO – pozn. autorky), ale už to prý odeznívá. Zase bude dobře, uvidíš...“
Konec citátu.
A já bláhová se domnívala, že můj stav absolutní zoufalosti a opuštěnosti pramení z takových drobností, jako je Radunka, která opět byla cválat skrz dráty (někteří lidé holt nejsou s to si zapamatovat, že „tady“ už není cesta, nýbrž čtvrt roku oplocený soukromý pozemek)... jako jsou děti, které dennodenně dostávají pokyny formou sms, aby se stejně večer přišly ke mně domů, kam mají z tisíce a jednoho důvodu VSTUP ZAKÁZÁN, se zeptat na naprosto stupidní otázku „a v kolik zítra?“ ...čímž mne vyburcovaly z pracně navozeného stavu spaní, neb jsem se domnívala, že se něco vážného stalo. Spánek mi pak zamával a až do dvou do rána se mnou nechtěl nic mít. Že své činí i hnusné počasí, nechuť se plácat v ježdění, když to nemá úroveň a když musím poslouchat Radku, jak jsme jí „my“ zkazili koně, kterého posledních 14 dní jezdí především ona... Že vše pramení z obligátní opuštěnosti, že mě NIC nebaví.
A ono houby. Dokonce jsem dnes sedla na koně, na celých 10 minut!!!, protože zítra frau Šmid pořádá závody ve třech disciplínách. Bude přeplněná jízdárna cizími koňmi, tak snad nedojde k podobnému incidentu, který před pár týdny absolvovala moje čelist. Děti se těší, netuší do čeho s mým zvířete jdou...:o)))
Daja Swito
insomniak
pod tíhou a vlivem hvězd