Informace o článku
Sagarova éra, aneb hunter na startu Velké pardubické
Historie Velké pardubické ve střípcích (část I.)
draacedraace
VELKÁ PARDUBICKÁVELKÁ PARDUBICKÁ
24.09.2012 21:52:0024.09.2012 21:52:00

Sagarova éra, aneb hunter na startu Velké pardubické

   

  Sagara jsem coby dítko znala, protože zdobil zdi koně milujících malých holčiček. Vlastně byl prvním dostihovým koněm, kterého jsem měla na větším plakátě, a od maminky jsem věděla, že Velkou pardubickou ryzák s ponožkami a lysinkou vyhrál třikrát za sebou. 

     Sagar patřil mezi fenomény své doby. Stejně jako většina koní ze Sovětského svazu byl Sagar tvrdý a houževnatý srdcař, který soupeře doslova deklasoval, ale až v Československu, kde byl z role neúspěšného rovinového koně předělán na překážkového a stal se favoritem dřív, než vůbec ve Velké vyběhl. Ale ani jemu příslovečná štěstěna nepřála a Sagar v přípravném dostihu zchroml, takže o čtvrté prvenství (ano, zmíněný rekord čtyř nepřerušených vítězství) se nepokusil. Jeho stálý jezdec Pavel Liebich se s odchodem Sagara do důchodu vzdal dostihové kariéry v době, kdy mu k titulu žokeje chybělo jedno jediné vítězství.

     Dlouhou dobu Sagar v roli žijící legendy zkrášloval prostory kladrubského hřebčína, než se po revoluci a následné restituci stal obětí režimu někdejšího ředitele kladrubského hřebčína Záliše, který jej doslova nechal utrápit (další velmi smutný konec fantastického dostihového koně).

     A jak se Sagarem souvisí hunter?

     Hunter v jedné Sagarově Velké figuroval, bohužel neslavně. V nabídce tří Sagarových Velkých se mi podařilo kliknout na tu prostřední, zcela náhodně, a při pohledu na Irskou lavici mi zatrnulo, v obraze jsem byla okamžitě. Nešťastníkem, jehož kůň se Irskou lavici pokusil PŘESKOČIT (což u dva metry vysokého pevného valu nelze), byl George Saunders, jedenašedesátiletý dobrodruh, který se svým honebním Pahangem přijeli do Pardubic „zkusit štěstí“. Pahang skutečně fenomenálním skokanem byl, protože Taxis přeletěl s absolutní jistotou, ale prasklý martingal jeho jezdci nemálo zavařil a vražedné tempo mezi Taxisem a Irskou lavicí bylo posledními metry, které narostlý hunter absolvoval.

     George Saunderse karambol neodradil a v následujících letech se Velkou pardubickou pokusil zdolat znovu, v roli jezdce i trenéra. V prvním případě pro něj coby jezdce dostih skončil o jednu překážku dál než o rok předtím, ve druhém, kdy mu lékař start zakázal, z tribuny sledoval, jak klisna Torfa vysadila jezdce na malé vodě ještě před Taxisem, aby před zraky majitelky spáchala harakiri (bez jezdce skočila přímo do příkopu Taxisu a byla na místě mrtvá, rok 1989).

     Od té doby se George Saunders o pokoření československého dostihu nepokoušel, ale byl to právě on, kdo na start socialistického mítinku přivedl další anglické dobrodruhy.

     Pokud chcete shlédnout obě videa, berte prosím v potaz, že se jedná o původní Taxis. Zrovna v roce 1989 byl extrémně krutý, po pokusu jej absolvovat zahynuli dva účastníci (Torfa a Gajsan) a třetí obětí dostihu se stal onen bílý koník, který přišel do cíle poslední (Blacktorn) a který uhynul na následky vysílení o pár hodin později (angličtí majitelé podcenili náročnost Velké pardubické).

     


Zvláštní poděkování patří nadšenci, který tato vzácná videa na youtube. com vkládá. Nemám tušení, o koho jde, ale patří mu obrovské díky... Tohle se těžko vysvětluje:)

Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku:
Gravatar

RE:82 a 89

05.04.2013 15:19:0505.04.2013 15:19:05 MartinMartin ---.iustitia.cz

Ano pád Pahanga byl strašný, hlavně po skončení přenosu, záběry na něj nevěstily nic dobrého. Co se týče Torfhy, to byl velký omyl, klisna v životě neběžela dostih, ale George Saunders přemluvil majitele, pro takový malý dostih v Československu a pak jí tři týdny před Velkou připravoval, aby pak společně úspěšně dokončili Velkou. Tento ročník je zvláštní tím, že pořadatelé ve snaze zajistit bohatou mezinárodní konkurenci, vypsali dostih v zápodoněmeckých markách, 105 000DM bylo v té době krásné, ale bohužel na ně slyšeli jen Angličané a to s koňmi jako byly právě Torfha(většinou bez dostihových zkušeností)stejně jako jezdci, kteří byli příliš seběvědomí, když shledali Taxis jako jednoduchou překážku, navíc tvrdili, že Abervanter byl čtvrtý ve Velké národní, což jsem dohledal, jako pustou lež, neboť běžel sice v Aintree, ale menší dostih v roce 87 a skončil zde jako 10, ale přesto opravdu dopadl z anglánu nejlépe, protože nakonec nestartoval...